VÝVOJ EKG PO REFRAKTERNÍ MIMONEMOCNIČNÍ OBĚHOVÉ ZÁSTAVĚ

Úvod: EKG obraz se po refrakterní mimonemocniční oběhové zástavě (OHCA) vyvíjí. Časné poresuscitační změny mohou zkomplikovat časnou diagnostiku etiologie OHCA. Doposud nebyly popsány změny EKG u pacientů po prolongované OHCA. Cílem analýzy bylo popsat časnou dynamiku změn EKG po refrakterní oběhové zástavě u pacientů s refrakterní OHCA zařazených do studie Prague OHCA.

Metody: Byla provedena analýza časového vývoje dostupných standardních 12svodových EKG křivek u pacientů přijatých po refrakterní OHCA. Vyřazeni byli pacienti s kardiostimulací, bez obnovení účinného oběhu a zemřelí pacienti v přednemocniční péči či časně po přijetí.

Výsledky: Hodnoceny byly EKG u 150 pacientů (medián věku 58 (IQR 47-64) let, 82 % mužů). V tabulce jsou uvedeny základní převodní intervaly v průběhu 48 hod po OHCA. Na vstupním EKG byla u 15 (15 %) pacientů zachycena blokáda levého raménka, u 19 (20 %) pravého raménka. Elevace ST segmentů (po vyřazení pacientů s raménkovými blokádami) byly přítomny u 19 (30 %). 52 % elevací bylo na spodní stěně. Senzitivita ST elevací pro diagnostiku akutního koronárního syndromu byla 51 % a specificita 79 %. V průběhu 48 hodin došlo k vymizení neadekvátních ST elevací u všech pacientů a k rozvoji nové inverze vlny T u 98 % nemocných.

Závěr: U nemocných po refrakterní OHCA je přítomno významné prodloužení QTc intervalu s maximem po 24 hodinách od prodělané oběhové zástavy. Mezi běžné nálezy na EKG patří neadekvátní elevace ST segmentů v časné fázi. Výrazným nálezem je i rozvoj inverze vlny T u většiny pacientů po dlouhé oběhové zástavě.