NEINDUCIBILITA ARYTMIE JAKO PROCEDURÁLNÍ ENDPOINT PULZNÍ ABLACE PRO PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACI SÍNÍ: VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO SROVNÁNÍ

Cíl: Cílem práce u pacientů s paroxysmální fibrilací síní (PFS) podstupujících pulzní ablaci (PFA) (Farapulse) je prospektivní zhodnocení významu neinducibiity FS/AT (NI) jako procedurálního endpointu.
Metodika: V 1/2023-12/2024 bylo 333 pacientů s PFS (62±11 let, 70 žen) randomizováno k PFA s procedurálním endpointem NI (Skupina NI+; n=166) vs. k PFA s izolací plicních žil (IPŽ) případě terminací FS/AT u pacientů s pokračující FS/AT po IPŽ bez prokazování NI (Skupina NI-; n=167). V obou skupinách byly podskupiny: A) s IPŽ při sinusovém rytmu (SR) (n=121 vs. 120); B) s běžící FS terminovanou při IPŽ do SR (n= 24 vs. 25); C) s pokračující FS/AT po dosažení IPŽ (n=21 vs. 22 pacientů). Indukovaná či pokračující FS po IPŽ byla cílena další PFA mimo PŽ, konvertovaná AT byla cílena selektivně. NI se testovala vzestupnou stimulací síní do 300/min. Sledování zahrnovalo periodickou 7denní monitoraci EKG za 3,6, 12,18 a 24 měsíců.
Výsledky: Ve skupině NI+ byla po IPŽ indukovaná FS/AT v podskupině A u 29 (24%) pacientů – s terminací FS/AT u 28 (97%) a průkazem NI u 25 (86%), a v podskupině B u 9 (38%) pacientů – s terminací FS/AT u 9 (100%) a průkazem NI u 8 (89%). V podskupinách C byla FS/AT trvající po IPŽ terminována u 18 (86%) vs. 16 (73%) pacientů (s průkazem NI v podskupině NI+/C u 16 (76%). V době sledování 8-32 měsíců zůstalo bez recidivy FS/AT ve skupinách NI+ vs. NI- 141 (85%) vs. 126 (75%) pacientů; v podskupinách A 86% vs. 79%, v podskupinách B 79% vs. 76%, resp. v podskupinách C 86% vs. 55% pacientů.
Závěr: Ve Skupině NI+ byla u pacientů se SR po dokončení IPŽ indukována FS/AT ve 26% případů. Dlouhodobé sledování ukazuje lepší přežívání bez FS/AT ve skupině NI+ s největším benefitem u pacientů s pokračující FS/AT po dokončení IPŽ.