DOPAD ABLACE PULZNÍM POLEM NA RENÁLNÍ FUNKCE

Cíl
Cílem studie bylo sledovat vliv ablace pulzním polem (PFA) na renální funkce.

Soubor a metodika
Prospektivní observační studie zahrnula pacienty podstupující PFA pro fibrilaci síní (FS). PFA byla prováděna katetrem Farawave, s izolací plicních žil a aditivními ablacemi u neparoxysmální FS. Všichni pacienti dostali 500-1000 ml krystaloidů po zákroku. Sledovány byly markery renálních funkcí (kreatinin, cystatin C, KIM-1, NGAL) a hemolýzy (laktátdehydrogenáza, haptoglobin, mikropartikule erytrocytů). Odběry proběhly před, bezprostředně a 24 h po zákroku; u kreatininu a urey navíc i po 48 h. Cílem bylo stanovit frekvenci akutního renálního poškození (AKI) za 24 a 48 h po PFA a popsat změny renálních i hemolytických parametrů.

Výsledky
Zařazeno bylo 88 pacientů (67 ± 8,8 let; 33 % žen; 53 % paroxysmální FS). Průměrný počet aplikací PF energie byl 63 (IQR 40-77). Devět pacientů (10,2 %) splnilo kritéria AKI (KDIGO), u šesti se AKI objevilo až po 48 h. Všechna AKI byla přechodná a nevyžadovala hospitalizaci. Koncentrace kreatininu za 24 h signifikantně klesla (86 [72-100] vs. 82 [68-92] µmol/l; p < 0,001), za 48 h byla již bez rozdílu (83 [69-100] µmol/l). NGAL po výkonu vzrostl (121 vs. 143 ng/ml; p = 0,002). Cystatin C ani KIM-1 nebyly významně zvýšeny. Všechny markery hemolýzy se po zákroku zvýšily. Logistická regrese identifikovala věk a počet pulzů jako hlavní rizikové faktory AKI.

Závěr
PFA s periprocedurální hydratací je u pacientů bez významného předchozího onemocnění ledvin bezpečná a při dostatečné hydrataci koncentrace kreatininu den po výkonu klesá. AKI se vyskytuje asi u 10 % pacientů, má mírný průběh, ale většinou nastává až po 48 h.