NEUROKOGNITIVNÍ SLEDOVÁNÍ PACIENTŮ PO MIMONEMOCNIČNÍ SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

Úvod:

Pacienti, kteří přežili mimonemocniční srdeční zástavu mohou trpět neurologickými a psychickými obtížemi různého charakteru a závažnosti. Prospektivních studií zabývající se touto problematikou po srdeční zástavě je velmi málo. Cílem studie je přinést nové poznatky o dlouhodobém vlivu srdeční zástavy na neurokognitivní funkce a kvalitu života a podpořit efektivitu a zlepšení komplexní péče o tyto pacienty.

Metodika:

Prospektivní observační studie pacientů s mimonemocniční srdeční zástavou přijatých do kardiocentra VFN a 1.LF UK se systematickým hodnocením kvality života, úzkosti, paměťových schopností a jejich změn v definovaných intervalech po srdeční zástavě. Hodnocení probíhá pomocí mezinárodně validovaných dotazníků (CPC, KCCQ, FAB, EQ-5D-5L, Beckův inventář úzkosti, mRS, MoCA)

Výsledky:

Výsledky pacientů, testovaných pomocí neurokognitivní baterie 30., 90.,180. a 360. den po srdeční zástavě jsou analyzovány a srovnávány.

U většiny pacientů jsme zaznamenali zlepšení paměťových schopností v průběhu sledování. Při hodnocení funkční nezávislosti a soběstačnosti v běžném životě pouze zlomek pacientů v den 180. vykazuje horší výsledek než na začátku testování. V sebehodnocení zdravotního stavu se u většiny pacientů po půl roce objevilo zlepšení nebo stabilní hodnoty, přičemž nedošlo k výraznému poklesu pod běžné hodnoty.

Závěr: Přestože výzkum stále probíhá, první předběžné výsledky poukazují na příznivý trend zotavení pacientů po srdeční zástavě.