VLIV ISGLT2 NA HODNOTY SECRETONEURINU U PACIENTŮ SE SRDEČNÍM SELHÁNÍM: ŠESTIMĚSÍČNÍ SLEDOVÁNÍ

Úvod

Inhibitory SGLT2 (SGLTi) představují významný pokrok v léčbě srdečního selhání díky jejich příznivému vlivu na kardiovaskulární prognózu. Secretoneurin (SCN) je biomarker spojený s aktivací neurohumorálních drah a může sloužit jako ukazatel klinického stavu pacientů. V této studii jsme hodnotili vliv SGLTi na dynamiku hodnot SCN u pacientů se srdečním selháním během šestiměsíčního sledování.

Cíl

Zhodnotit, zda užívání SGLT2 inhibitorů ovlivňuje hodnoty secretoneurinu u pacientů se srdečním selháním.

Metodika a soubor pacientů

Do studie bylo zařazeno 51 pacientů se srdečním selháním, rozdělených podle užívání SGLTi (n = 37) a bez SGLTi (n = 14). Hodnoty SCN byly měřeny při vstupní kontrole (SCN-1), po 3 měsících (SCN-2) a po 6 měsících (SCN-3). Data byla analyzována popisnou statistikou a rozdíly mezi skupinami byly testovány pomocí statistických metod.

Výsledky

Průměrné hodnoty SCN byly u pacientů užívajících SGLTi nižší při vstupní kontrole (SCN-1: 40,4 ± 29,1 ng/l) a vykazovaly významný pokles během sledovaného období (SCN-2: 47,6 ± 24,7 ng/l; SCN-3: 56,9 ± 27,9 ng/l). U pacientů neužívajících SGLTi byla dynamika hodnot SCN méně výrazná. Rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky signifikantní (p > 0,05), ale trend ukazuje na potenciálně příznivější vývoj hodnot SCN u pacientů užívajících SGLTi.

Závěr

U pacientů se srdečním selháním užívajících SGLT2 inhibitory byl pozorován trend ke snížení hodnot SCN během sledování. Přestože rozdíly nebyly statisticky významné, výsledky naznačují možný přínos SGLTi v ovlivnění neurohumorální aktivace, což si zaslouží další výzkum s větším souborem pacientů.