PROGNÓZA PACIENTŮ PO KATETRIZAČNÍ ABLACI PRO ARYTMICKOU BOUŘI – ZKUŠENOSTI JEDNOHO CENTRA

Úvod: Arytmická bouře (AB) označuje období výrazné elektrické nestability myokardu, v současné době se tímto termínem označují tři a více epizod komorových tachyarytmií během 24 hodin. Jedná se o závažný stav, který má bez okamžité intervence nepříznivou prognózu. AB obvykle vzniká náhle a její příčinu se u velké části případů nezdaří odhalit. Na jejím vzniku se podílí složitá interakce mezi arytmogením, autonomním nervovým systémem a vnitřním prostředím. V léčbě je nutný komplexní přístup. Z farmakoterapie se doporučuje sedace a kombinace betablokátoru s amiodaronem. V případě přetrvávajících recidiv je indikováno provedení radiofrekvenční ablace (RFA) a modifikace arytmogenního substrátu, případně RFA spouštěcí ektopie. Nefarmakologická léčba by v těchto případech měla být indikována časně a může představovat život zachraňující výkon.

Soubor a metodika: Retrospektivně byla analyzována klinická a procedurální data u pacientů, kteří podstoupili RFA pro AB v období od března 2006 do prosince 2012.

Výsledky: U 111 pacientů bylo celkem provedeno 139 ablačních výkonů. Základní onemocnění vedoucí k AB byla: ischemická kardiomyopatie (76%), dilatační kardiomyopatie (19%), arytmogenní dysplazie pravé komory (3%), pozánětlivá kardiomyopatie (3%) a valvulární kardiomyopatie (1%). Opakované výkony pro AB byly nutné u 14,4% pacientů. K rekurenci komorové tachykardie po poslední RFA došlo u 68% pacientů a u 43% v podskupině zemřelých pacientů. K závažné komplikaci došlo u 10% výkonů. V přímé souvislosti s výkonem nebylo zaznamenáno žádné úmrtí. Po poslední RFA byla mechanická srdeční podpora implantována u 5%, transplantace srdce provedena u 9%. K úmrtí došlo u 40% pacientů.

Závěr: Navzdory technicky úspěšné katetrizační ablaci zůstává AB velmi závažným stavem s vysokou mortalitou. U části pacientů jsou časné recidivy arytmií s nutností opakované ablace.