KORELACE ZMĚN INTERVALU STIMULOVANÉHO KOMPLEXU QRS PO 5TI LETECH PRAVOKOMOROVÉ KARDIOSTIMULACE
Úvod: Interval stimulovaného QRS komplexu (sQRS) je nepřímým ukazatelem míry dyssynchronie komorového stahu s různou negativní klinickou relevancí dle rozsahu jeho prodloužení. Kromě iniciální délky sQRS dlouhodobý klinický výsledek pravokomorové kardiostimulace ovlivňuje též postimplantační nárůst délky sQRS.
Cíle studie: V časovém odstupu 5ti let od primoimplantace stanovit délku sQRS a změnu délky sQRS. Korelovat progresi délky sQRS s věkem, procentem stimulace, iniciální délkou nestimulovaného QRS (nQRS), iniciální délkou sQRS, skia postavením elektrody.
Soubor a metodika: U 148 pacientů byl: do 6 měsíců od primoimplantace v záznamech 25 mm/s zdokumentován interval sQRS při stimulaci V00 90/min a interval nQRS, v 5. roce od prvotního měření stanoven interval sQRS při stimulaci V00 90/min při 25 a 50 mm/s. Dle skia v bočné projekci dle dříve publikované metodiky byla určena pozice komorové elektrody: anteroseptální nebo true-septální. Četnost stimulace byla zjištěna dle výpisu kardiostimulátoru v 5. roce sledování.
Výsledky: Uvedené tabulky dokumentují délku intervalu sQRS, jeho významné změny a korelace po 5ti letech kardiostimulace. Další korelace: věk, prvotní interval nQRS i sQRS nedosáhly statistické významnosti, tabulky budou prezentovány na kongresu.
Závěr: Interval sQRS vykazoval po 5ti letech všeobecně mírnou progresi, korelující s četností komorové stimulace nebo s pozicí elektrody dle skia. Věk pacienta, úvodní postimplantační délka sQRS nebo nQRS tempo progrese délky sQRS nepredikovaly.
Interval sQRS a jeho nárůst po 5ti letech v korelaci: s % stimulace -tab.1, se skia pozicí elektrody při >60 % stimulaci -tab 2:
| % stim | 0-60 | >60 -100 | |
| n | 62 | 86 | |
| sQRS(ms) | 141±11 | 147±15 | p< 0,01 |
| nárůst sQRS(ms) | 10±7 | 13±7 | p< 0,05 |
| skia pozice | anterosept | true-sept | |
| n | 34 | 52 | |
| sQRS(ms) | 158±13 | 140±11 | p< 0,01 |
| nárůst sQRS(ms) | 17±6 | 10±6 | p< 0,01 |