MITRÁLNÍ REGURGITACE A JEJÍ VÝVOJ U PACIENTŮ PODSTUPUJÍCÍCH TAVI

   Úvod: Významná organická mitrální regurgitace (MR) je považována za relativní kontraindikaci TAVI. Zatímco závažnost MR se po chirurgické náhradě aortální chlopně zmenšuje, je její regrese u pacientů po TAVI kontroverzní.

   Cíl: Zhodnocení významnosti MR u pacientů podstupujících TAVI.

   Metodika: Analyzovali jsme 94 pacientů (80,4 ± 6,8 let), kteří úspěšně podstoupili TAVI systémem CoreValve. Každý pacient podstoupil před výkonem dle protokolu TTE, TEE a CT vyšetření. Pacienti absolvovali klinickou kontrolu včetně TTE 1, 6 a 12 měsíců po výkonu. Soubor jsme rozdělili na skupinu pacientů s nevýznamnou MR (0-1/4, 60 pacientů) a středně až více významnou MR (2-4/4, 34 pacientů). Sledovali jsme vývoj velikosti MR, echokardiografické parametry a jejich klinický stav 1, 6 a 12 měsíců po výkonu.

    Výsledky: Pacienti s konkomitantní MR byli starší (83 ± 7,4 vs. 78,9 ± 4,8, p<0,01). Měli signifikantně horší ejekční frakci levé komory (49,3 ± 12,7%vs. 55,6 ± 9,8 %, p<0,01), větší levou síň (43,4 ± 5,1 vs. 47,2 ± 7,1, p <0,01), častěji minimálně středně významnou trikuspidální regurgitaci (10% vs. 50%, p <0,01) a významnější plicní hypertenzi (44,6 ± 12,9 vs. 35,4 ± 11,5 mmHg, p=0,01). Po provedení TAVI v celém souboru průměrná závažnost MR významně klesla (2,3 ± 0,7 na 1,9 ± 0,9, p=0,01). Ve skupině se středně a významnou MR došlo ke zlepšení u 12 (32,4%) pacientů, ke zhoršení MR došlo u 8 (23,5%) pacientů. U 57(61%) pacientů bylo přítomno závažné organické postižení mitrální chlopně. U pacientů se zvětšením MR bylo častější organické postižení chlopně (13 (87%), p=0,04).

    Závěr: Po provedení TAVI poklesla závažnost MR. U pacientů se zhoršením MR převažovalo organické postižení mitrální chlopně.