VLIV RENÁLNÍ DENERVACE JAKO LÉČEBNÍ METODY REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE NA RENÁLNÍ FUNKCE A NA RENÁLNÍ TEPNY, KARDIOLOGICKÉ ODDĚLENÍ, NEMOCNICE TŘINEC PODLESÍ

Cíl: Zjistit změnu renálních funkcí a výskyt abnormity renálních tepen (stenóza, disekce, aneuryzma) 1 rok po provedení dané léčební metódy.  Metodika: Práce je prospektivní studii, do které bylo zařazených prvních 36 pacientů s rezistentní arteriální hypertenzi léčených renální denervaci. Výsledky: Z 36 pacientů s rezistentní arteriální hypertenzi byla renální denervace provedena u 13 žen a 23 mužů. Průměrný věk pacientů byl 57 ± 11,0 roků. Průměrná glomerulární filtrace pacientů před renální denervaci byla 1,25 ± 0,28 ml/s/1,73 m2 a 1 rok po renální denervaci 1,30 ± 0,26 ml/s/1,73 m2. Nedošlo tedy k zhoršení, ale dokonce k zlepšení renálních funkcí. Jen u 1 pacienta došlo k významnému snížení glomerulární filtrace (z 1,37 na 1,01 ml/s/1,73 m2). Zobrazovacími metodami byla 1 rok po provedení renální denervace verifikovaná jen 1 nevýznamná (cca 40 %) "postdenervační" stenóza renální tepny. Závěr: V souladu s výsledky jiných studii i naše zjištění svědčí o bezpečnosti renální denervace ve vztahu k renálním funkcím a k renálním tepnám.