ECHOKARDIOGRAFICKÉ PARAMETRY PRAVÉ A LEVÉ KOMORY U PACIENTŮ SE SKLERODERMIÍ A PŘÍBUZNÝMI ONEMOCNĚNÍMI POJIVA

Sklerodermie je systémové onemocnění, které má v případě orgánových komplikací velmi vážnou prognózu. Život limitující jsou zejména postižení plic nebo rozvoj těžké plicní hypertenze.

Cílem naší práce je zhodnotit význam deformační analýzy volné stěny pravé komory s využitím 2D speckle tracking a dalších parametrů systolické a diastolické funkce pravé komory z pohledu jejich predikce plicní hypertenze u pacientů se sklerodermií a příbuznými jednotkami. V posterovém sdělení prezentujeme výsledky a jejich možný přínos pro detekci plicní hypertenze ve skupině 26 pacientů našeho centra.

Soubor a metodika: V období 04/2013 až 10/2013 jsme echokardiograficky vyšetřili celkem 26 pacientů se sklerodermií a smíšeným onemocněním pojiva. Rutinní parametry byly doplněny o frakční změnu plochy pravé komory (FAC) a 2D strain volné stěny pravé komory, současně byly stanovovány hodnoty NT-proBNP a Troponinu T . Parametry byly korelovány s echokardiograficky predikovanou hodnotou systolického tlaku v plícnici (PASP).

Výsledky: Možná plicní hypertenze (PASP ≥ 36mmHg) byla zjištěna u 8 (30%) pacientů. Statisticky významné korelace s hodnotami PASP byly nalezeny pro NT-proBNP (r = 0,52, p=0,0237), 2D strain středního segmentu volné stěny pravé komory (r= 0,5, p= 0,0095) a pro FAC (r = - 0,66, p = 0.0002). Všichni pacienti měli prakticky normální ejekční frakci levé komory (EF LK 64,0 ± 5,6%) a v souboru nebyla zjištěna korelace plicní hypertenze s parametry systolické či diastolické funkce levé komory.

Závěr: Hodnocení FAC a 2D strainu pravé komory může být užitečný doplněk k rutinnímu měření a odhadu plicní hypertenze, metodika však činí vyšetření v klinické praxi časově náročnějším s nutností postprocessingu.