NEINDUCIBILITA ARYTMIE JAKO PROCEDURÁLNÍ ENDPOINT PULZNÍ ABLACE PRO PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACI SÍNÍ: PROCEDURÁLNÍ VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO RANDOMIZOVANÉHO SROVNÁNÍ

Cíl: S radiofrekvenční ablací (RFA) u paroxysmální fibrilace síní (PFS) nebyl prokázán benefit z neinducibility (NI) FS / síňové tachykardie (AT) jako endpointu výkonu. Pulzní ablace (PFA) má potenciál překonat nedostatky RFA. Cílem práce u pacientů s PFS je srovnat procedurální a průběžné klinické výsledky prospektivního randomizovaného srovnání PFA s procedurálním cílem NI vs. PFA bez testování NI.
Metodika: V 1/2023-12/2024 bylo 333 pacientů s PFS (62±11 let, 70 žen) randomizováno k PFA s procedurálním endpointem NI (Skupina NI+; n=166) vs. k PFA s izolací plicních žil (IPŽ) případě terminací FS/AT u pacientů s pokračující FS/AT po IPŽ bez prokazování NI (Skupina NI-; n=167). V obou skupinách byly podskupiny: A) s IPŽ při sinusovém rytmu (SR) (n=121 vs. 120); B) s běžící FS terminovanou při IPŽ do SR (n= 24 vs. 25); C) s pokračující FS/AT po dosažení IPŽ (n=21 vs. 22 pacientů). Indukovaná či pokračující FS po IPŽ byla cílena elektrogramem řízenou PFA, konvertovaná AT byla cílena selektivně. NI se testovala vzestupnou stimulací síní do 300/min. Sledování zahrnovalo periodickou 7denní monitoraci EKG za 3,6, 12,18 a 24 měsíců.
Výsledky: Ve skupině NI+ byla po IPŽ indukovaná FS/AT v podskupině A u 29 (24%) pacientů (terminace FS/AT u 28 (97%), průkaz NI u 25 (86%), v podskupině B byla FS/AT indukována u 9 (38%) pacientů (terminace FS/AT u 9 (100%), průkaz NI u 8 (89%). V podskupinách C byla FS/AT trvající po IPŽ terminována u 18 (86%) vs. 16 (73%) pacientů (průkazem NI ve skupině NI+/podskupině C u 16 (76%). Průběžný klinický výsledek u 136 vs. 132 pacientů s ≥6měsíčním sledováním a ≥2 monitoracemi EKG ukazuje 88% vs. 81% přežívání bez recidivy FS/AT.
Závěr: Ve Skupině NI+ se SR po dokončení IPŽ byla FS/AT indukována u 26% pacientů. Průběžné sledování naznačuje benefit ve prospěch PFA s testovanou a dosaženou NI FS/AT.