BLOKÁDA MITRÁLNÍHO ISTHMU A RECIDIVUJÍCÍ PERIMITRÁLNÍ REENTRY TACHYKARDIE U PACIENTŮ S PULZNÍ ABLACÍ PRO DLOUHODOBOU PERZISTENTNÍ FIBRILACI SÍNÍ

Cíl: Pulzní ablace (PFA) je spolehlivá při izolaci plicních žil (IPŽ) a na zadní stěně levé síně (LS), trvanlivost léze v jiných segmentech síní může ale být se současnými PFA systémy měně optimální. Cílem práce je zhodnocení efektivity rutinní blokády mitrálního isthmu (BMI) při první ablaci pro dlouhodobou perzistentní fibrilaci síní (DPFS) a přítomnosti perimitrální reentry tachykardie (PMRT) při reablaci.
Metodika: V 10/2021-11/2024, podstoupilo 381 pacientů s DPFS (66±8 let, 103 žen) ablaci sestávající z IPŽ, izolace zadní stěny LS a ablace MI. Blokáda MI se hodnotila a podle změny aktivační sekvence v CS při stimulaci ouška LS a měřil se interval od stimulačního artefaktu do distální bipólu 10polárního katétru v CS. Zvlášť byli hodnocení pacienti z Období 1 (10/2021-12/2022; n=81) a Období 2 (1/2023-11/2024; n=300).
Výsledky: Z 366 hodnocených pacientů (měření chybí u 15 pacientů) byla BMI dosažena u 334 (91%) pacientů; úspěšnost byla 82% v Období 1 a 94% in v Období 2. Interval BMI byl 173±53 ms. Reablace byla provedena u 40 (11%) pacientů, z nichž u 26 bylo přítomno 45 typů síňové tachykardie (AT). Macroreentry AT (n=24) zahrnovaly typický flutter (n=3) and PMRT (n=21), zatímco nebyla žádná roof-dependentní reentry tachykardie (RDRT). Zdroje lokalizované (reentry či ektopické) AT (n=21) byly nalezeny mimo dřívější PFA léze. PMRT byla u 9 pacientů bez dosažení BMI při prvním výkonu, a u 12 pacientů v důsledku zotavení BMI (původní vs. post-reablační BMI interval u těchto pacientů byl 189±56 vs. 190±56 ms). V Období 1 resp. 2 bylo zastoupení pacientů s v PMRT důsledku zotavení BMI 43%, resp. 86%.
Závěr: U pacientů s rutinní BMI při ablaci DPFS se efektivita BMI s časem zlepšovala. Při reablaci zcela vymizely RDRT, zatímco PMRT společně s extra PŽ lokalizovanými zdroji AT byly hlavními typy recidivujících AT.