KARDIOTOXICKÉ POSTIŽENÍ JAKO PŘÍČINA SRDEČNÍHO SELHÁNÍ

Onkologičtí pacienti léčení chemoterapií jsou ve vyšším riziku rozvoje kardiovaskulárních komplikací. S kardiotoxicitou je spojována široká škála chemoterapeutických látek –antracykliny, anti-HER2 terapie, checkpoint inhibitory a řada dalších.
V případě antracyklinové toxicity je jejím podkladem poškození myocytů a jejich nahrazení fibrózní tkání. Patofyziologie myokardiálního poškození u anti-HER2 terapie nebyla dosud zcela objasněna. Byla pozorována u nemocných, u kterých této terapii předcházela terapie antracykliny, ale také u nemocných bez jakékoliv předešlé léčby.
Popis případu:
50ti letá pacientka s anamnézou Carcinoma mammae l.sin. (cT2 N0 N0, duktální NST G2, ER 100%, PR 0%,Ki 67 35%, HER2 neu 3+). V předchorobí bez anamnézy sledovaných kardiovaskulárních rizikových faktorů, s normálním nálezem na iniciálním echokardiografickém vyšetření. Ložisko v levém prsu bylo označeno klipem a byla indikována neoadjuvantní chemoterapie a následně ve 2.době operační výkon – parciální resekce a diagnostika sentinelové uzliny.
Neoadjuvantní chemoterapie byla zahájena antracykliny a následně v režimu pertuzumab, trastuzumab a paklitaxel. Pacientka byla hospitalizována pro rozvoj akutního srdečního selhání s redukovanou ejekční frakcí levé komory a nízkým srdečním výdejem. Koronarograficky vyloučena hemodynamicky významná stenóza. Pro projevy syndromu nízkého srdečního výdeje nutná inotropní podpora. Magnetická rezonance srdce vzhledem ke klaustrofobii nebyla dokončena.
V rámci diferenciální diagnostiky zvažována antracyklinová toxicita, ale také možný efekt trastuzumabu. Vzhledem k srdečnímu selhání s redukovanou ejekční frakcí a dependenci na inotropní podpoře zároveň ale nelze indikovat plánovanou operaci levého prsu. Pacientka tedy byla indikována k zavedení levostranné mechanické srdeční podpory jako bridge to recovery.