KARDIOGENNÍ ŠOK PO PORODU – JASNÝ PŘÍPAD NEBO DIAGNOSTICKÁ VÝZVA?

Prezentujeme případ 36tileté ženy, která byla 5 dní po porodu císařským řezem referována po laické resuscitaci do spádové nemocnice. Vstupním rytmem byla fibrilace komor, po defibrilaci přetrvávala rytmická i oběhová nestabilita. Po převozu do kardiocentra byla pacientka zajištěna kardiostimulací pro bradykardii, LQT s incesantní TdP. Echokardiograficky byla prokázána těžká systolická dysfunkce levé komory, prolaps mitrální chlopně bez významné chlopenní vady. Koronarograficky negativní nález. Pro rozvoj kardiogenního šoku bylo zavedeno VA ECMO. Po třech dnech došlo k masivní hemolýze s nutností výměny ECMO okruhu. Postupně došlo ke stabilizaci oběhu a po 10 dnech kontinuální podpory ECMO se podařil weaning a dekanylace. Pacientka byla po celkem 21 dnech hospitalizace propuštěna domů s normalizovaným echo nálezem s diagnózou peripartální dif.dg. Takotsubo kardiomyopatie.
Po propuštění přetrvávala námahová dušnost a hypotenze s nutností redukce farmakoterapie. Po prodělaném prekolapsu bylo doplněno MR srdce s nálezem mitrální anulární dysjunkce (MAD) a ložiska fibrózy v bazálním a středním segmentu IL stěny v místě odstupu posteromediálního papilárního svalu. Na EKG Holterovské monitoraci byla zachycena velmi četná KES aktivita (17%). Po komplexním zhodnocení byla pacientka indikována k implantaci ICD.
V dalším sledování byla pacientka dále bez potíží, s normální funkcí levé komory a nevýznamnou mitrální regurgitací. Přetrvávají četnější komorové arytmie, bez nutnosti výboje ICD.

Diskuze: Akutní srdeční selhání v peripartálním období bývá nečastou, ale mnohdy život ohrožující komplikací. MAD je často spojená s komorovými arytmiemi a náhlou srdeční smrtí.
Využití všech dostupných diagnostických modalit může výrazně změnit rozhodování a léčebnou strategii.