ANALGOSEDACE PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI SYSTÉMEM GALVANIZE

Ablace pulzním polem při katetrizační léčbě arytmií v posledních 2 letech zcela zastínila ablaci radiofrekvenční energií. Jednoznačně se to týká ablací pro fibrilaci síní, kde izolace plicních žil bodovými aplikacemi radiofrekvenční energie není rutinně prováděna.
Aplikace energie pulzního pole multipolárními katétry je rychlá, snadná a nevede k obávaným komplikacím radiofrekvenčních ablací. U arytmií vyžadujících bodovou aplikaci k destrukci prostorově lokalizovaného arytmického substrátu/fokusu zatím není vítězství pulzního pole
tak jednoznačné. Oproti němu zde stále stojí klasická radiofrekvenční energie nebo radiofrekvenční energie o vysoké energii využívající speciální algoritmy ke zkrácení aplikace a zvětšení rozsahu léze. Bodovou aplikaci s větší hloubkou léze oproti tradiční radiofrekvenci a lepší efektivitě k destrukci kardiomyocytů poskytuje systém pulzního pole Galvanize. Ten spolupracuje s elektroanatomickým mapováním, což současně klade nároky na to, aby se při aplikaci pacient nehýbal. Energie potřebná při aplikaci jedinou elektrodou je podstatně menší oproti systému 20 polárních katétrů standardně užívaných k izolaci plicních žil.
Na našem pracovišti jsme provedli 12 ablací systémem Galvanize. V jednom případě se jednalo o ablaci tachykardie z pravé síně, 2x o substrátovou modifikaci při strukturálním srdečním onemocnění a 9x o ablaci komorových extrasystol. 10 případů umožnilo posoudit bezprostřední efekt ablace: 8 bylo úspěšných, 2 neúspěšné. V rámci analgosedace byl všem pacientům podán frakcionovaně fentanyl v dávce 0,1- 0,2 mg. Dále byla 8 pacientům frakcionovaně podána kombinace midazolamu
2-3 mg spolu s ketaminem v dávce 50-200 mg, 2 pacienti dostali midazolam 3-5 mg spolu se
100-140 mg ketaminu a malou dávku propofolu 50-200 mg, 1 pacient dostal mimo fentanylu jen propofol 550 mg a 1 pacient 2 mg midazolamu a 50 ml dexmetomidinu.