JE NUTNÁ CELKOVÁ ANESTEZIE PŘI ABLACI FIBRILACE SÍNÍ PULSNÍM POLEM?

Úvod:
Práce zdravotní sestry na elektrofyziologickém sále se se změnou technologií ablací fibrilace síní - pulsní pole - zásadně mění a to především se zaměřením na monitoraci a péči o životní funkce pacienta. Cílem sdělení je zhodnotit přínos a rizika analgosedace oproti provádění ablace v celkové anestezii.

Metoda a soubor:
Jedná se o restrospektivní analýzu souboru pacientů s fibrilací síní (FS), kterým byla na našem pracovišti v roce 2024 provedena katetrizační ablace pulsním polem systémem Farapulse. Během výkonu v analgosedaci u pacienta kontinuálně monitorujeme srdeční rytmus, saturaci, neinvazivně krevní tlak (á 3-5min) a měříme koncentraci oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu (kapnometrie). Hloubku sedace řídíme individuálně v závislosti na reakci pacienta (kašel, svalové kontrakce) na pulsy elektrického pole. Hodnotí se škála RASS.

Výsledky:
Do studie bylo zahrnuto celkem 982 pacientů (ᴓvěk 68,2 let, 607 mužů a 375 žen, ᴓBMI 29,3) s paroxysmální (409 pac.), perzistující (474) a dlouhodobě perzistující (79) FS a 20 pacientů indikovaných pro síňovou tachykardii. V 705 (72%) případech se jednalo o první výkon, ostatní byly reablace. U 957 (97,5%) pacientů byl výkon proveden v analgosedaci, a jen ve 25 (2,5%) případech plánovaně v celkové anestezii (CA). Ani u jednoho nemocného nebyla nutná při výkonu primárně vedeném v analgosedaci konverze na CA. Celkový čas pacienta strávený na sále i délka vlastního výkonu byly významně kratší (v průměru o 33 minut resp. 20 minut) při analgosedaci než v CA.

Závěr:
Na našem pracovišti provádíme naprostou většinu ablací FS pulsním polem v analgosedaci. Jedná se o metodu bezpečnou, ani v jednom případě nebyla nutná konverze do CA.