DÁRCI ORGÁNŮ PO NEVRATNÉ ZÁSTAVĚ KREVNÍHO OBĚHU (DCD), KLINICKÁ PRAXE A ROZVOJ PROGRAMU

Na počátku historie orgánových transplantací byly odebírány orgány výlučně od dárců se selháním oběhu a od dárců žijících. V roce 1968 byla definována a publikována kritéria smrti mozku a dárci orgánů se stali zemřelí s diagnózou smrti mozku a bijícím srdcem. V 80tých letech došlo k rozvoji nových imunosupresiv, významně se zlepšily výsledky transplantací a hlavním problémem transplantologie na celém světě se stal nedostatek dárců orgánů. Jednou z možností zvýšení poolu dárců orgánů bylo zavedení kategorie dárců s nevratnou zástavou krevního oběhu (DCD, dříve nazývaní jako dárci po smrti srdce či dárci s nebijícím srdcem).

V roce 1995 byla tato skupina dárců uznána a na konferenci v Maastrichtu definovány jednotlivé kategorie - viz obr.

Odběr orgánů od této skupiny dárců umožňují a stanovují české právní normy, odběr orgánů od zemřelého dárce je v souladu s etickými principy medicíny. V roce 2014 byl v ČR publikován multioborový doporučený postup a definována nevratná zástava oběhu. Zásadní roli v celém programu hrají intenzivisté, jejich přístup k paliativní péči v intenzivní medicíně a ze strany IKEM jejich intenzivní edukace

Postupně od roku 2008 (první semináře, workshopy) se podařilo tuto metodu (dárci kategorie III) v 2023 zavést do praxe všech transplantačních center. V současné době od DCD dárců jsou transplantovány ledviny, játra, plíce, slinivka břišní a je již připraven i odběr srdce. IKEM tento program rozvíjí od 2012 ve spolupráci s již 13 nemocnicemi, do roku 2024 bylo provedeno celkem 89 odběrů a úspěšně transplantováno 164 orgánů (125 ledvin, 28 jater, 9 plic, 1 pankreas a 1 Langerhansovy ostrůvky). V současné době je již připraven i odběr srdce.