VYUŽITÍ ULTRAKRÁTCE PŮSOBÍCÍCH BETA-BLOKÁTORŮ V KARDIOCHIRURGII

Ultrakrátce působí beta blokátory (esmolol a landiolol) představují skupinu léků se zajímavou farmakokinetikou a farmakodynamikou. Obě substance jsou vysoce selektivní blokátory beta1 receptorů, vykazují malý negativně inotropní efekt (landiolol menší než než esmolol),
a mají krátký biologický poločas. Díky tomu lze tyto léky použít a titrovat u pacientů v kritických stavech, kde je využití jiných betablokátorů problematické nebo i kontraindikované. Jejich krátký poločas umožňuje v případě objevení se nežádoucích účinků (zejména bradykardie a hypotenze) jejich rychlé vysazení a stabilizaci stavu pacienta. Na druhou stranu jejich použití může pomoct zlepšit stav těchto pacientů. Zpomalením tepové frekvence vedou k prodloužení diastolického času, zlepšení plnění levé komory a zvýšení tepového objemu. V různých studiích vedlo jejich podávání (i přes negativně inotropní efekt) k udržení či dokonce zvýšení minutového srdečního výdeje. Jejich použití je indikováno v rámci rate control terapie fibrilace síní či jiných supraventrikulárních arytmii, je intenzivně studováno v léčbě pacientů prodělávajících septický šok, své místo mají u pacientů kteří po kardiochirurgické operaci vyvinou SAM (systolic anterior motion předního cípu mitralis), u pacientů a akutní aortální disekcí a v dalších indikacích. Přednáška bude zaměřena na využití ultrakrátce působicích beta blokátorů v kardiochirurgii.