VÝZNAM A POROVNÁNÍ ECHOKARDIOGRAFICKÝCH PARAMETRŮ V DIAGNOSTICE AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE

Cíl: Porovnat a zjistit praktický význam běžně i méně používaných parametrů, jejich vzájemné korelace a vztah k tíži onemocnění.
Soubor a metodika: Prospektivně bylo echokardiograficky vyšetřeno 87 pacientů (průměrný věk 62.7 let, medián 66.0 let, muži 43.5%) s diagnózou akutní plicní embolie (PE), se snahou o získání co nejvyššího počtu echokardiografických parametrů. Získány byly tyto parametry: rozměry pravé komory (PK), PKd/LKd, FAC, odhad tlaku v pravé síni (RAP), systolického tlaku v plicnici (PASP), typ křivky na pulmonální chlopni, TAPSE, TDI trikuspidálního anulu (Sm, Em), globální speckle tracking-longitudinální strain volné stěny pravé komory. Byly hodnoceny korelace mezi ukazateli morfologie a funkce PK, porovnány echokardiografické a laboratorní parametry u skupin non-high risk (n=76) vs. high-risk plicní embolie (n=11).  Ke statistickému zpracování byla použita Spearmanova korelace a Mann-Whitney U test/chi-kvadrát test maximální věrohodnosti.
Výsledky: Byly zjištěny statisticky významné korelace mezi enddiastolickým diametrem PK a ostatními ukazateli morfologie PK, vyjma rozměru apikobazálního. Z parametrů funkce PK byly nalezeny statisticky významné korelace PASP s Sm (rs=-0.178, p<0.001), Em (rs=-0.431 p<0.001). Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v žádném z parametrů morfologie nebo funkce PK u skupin non-high risk vs. high-risk plicní embolie. Tyto skupiny se signifikantně lišily pouze v hodnotě troponinu T (0.10±0.02 vs. 0.18±0.07, p=0.007).
Závěr: V diagnostice akutní PE je echokardiografie jen pomocnou metodou, řada dobře získatelných parametrů morfologie i funkce PK dobře koreluji s PASP i laboratorními hodnotami NT-proBNP a troponinu T, který jako jediný diskriminuje skupinu pacientů s high-risk plicní embolií. Velmi špatně získatelný a prakticky nevyužitelný je speckle tracking- longitudinální strain volné stěny PK.