VÝZNAM FYZICKÉ ZÁTĚŽE – CVIČENÍ - V PREVENCI KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ.

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou příčinou 52% úmrtí v zemích Evropské Unie, 69% žen a 66% mužů umírá na KVO a nádorová onemocnění. Očekávaný vývoj je i nadále nepříznivý, odhaduje se, že do roku 2010 dojde k vzestupu úmrtí na KVO o dalších 10%, srdečního selhání a cévních příhod mozkových dokonce o 25%. Sedavý způsob života má vztah k výskytu obezity, diabetu mellitu (DM), náhlé srdeční smrti ale i k výskytu nádorových maligních onemocnění. Fyzická zátěž – cvičení – ovlivňuje příznivě rizikové faktory KVO (obezitu, krevní tlak, krevní lipidy, DM, metabolický syndrom) již v primární prevenci. U osob s již přítomným KVO pak cvičení prodlužuje dobu ke vzniku anginy pectoris, snižuje výskyt infarktů myokardu, náhlé smrti i mortality na KVO, významně zlepšuje kvalitu života nemocných: jejich váhu – hmotnost, sníží výskyt DM, výskyt některých typů nádorů, rozvoj osteoporózy, celkově zlepší psychický stav, zlepší funkce vnímání, reakce na okolí, sníží výskyt depresivních stavů. Na uvedených příznivých změnách se podílí snížení triglyceridů, apolipoproteinu B, zvýšení HDL cholesterolu a t-PA, zlepšení odolnosti buněk na oxidační stres, lepší vaskularizace orgánů, zlepšení energetiky metabolizmu, bylo popsáno i snížení kalcia ve stěně věnčitých tepen po dlouhodobějších fyzických aktivitách. Pravidelné cvičení je doporučováno také u nemocných po operaci srdce (bypassy, chlopně), po koronárních intervencích (plastiky, stenty), ale také u nemocných se srdečním selhání a po transplantaci srdce. Již v roce 1995 bylo prokázáno, že příznivý vliv má cvičení minimálně 30 minut každý den, aerobní zátěž by měla dosahovat střední intenzity. Doporučována je chůze v přírodě, klus, chůze do schodů, ale také jízda na kole nebo práce na zahradě. Spolu s dietními opatřeními a zákazem kouření je sportovní zátěž základem prevence KVO.