VLIV BRADYKARDIE NA ELEVACI TROPONINU I U NEMOCNÝCH INDIKOVANÝCH KE KARDIOSTIMULACI.

Úvod: Srdeční troponiny jakožto markery myokardiálního poškození jsou široce užívané v diagnostice ICHS. Existuje však mnoho jiných klinických situací způsobujících jejich elevaci, významná bradykardie je jedním z nich, existuje četná literární evidence.

Cíle studie:
Zjistit, zda se liší vstupní hodnoty troponinu u nemocných indikovaných k implantaci kardiostimulátoru u skupiny pacientů s bradykardií a bez bradykardie.

Metodika:
Celkem bylo zařazeno 259 pacientů indikovaných k primoimplantaci kardiostimulátoru. Sledovali jsme vstupní srdeční rytmus před implantací a  srdeční frekvenci. Pacienti byli rozděleni do 2 skupin – A: s bradykardií (SF≤ 50/min.) n= 59, B: bez bradykardie s (SF>50), n=200. Porovnávali jsme hladiny troponinu I před implantací a následně 6 hodin po implantaci přístroje.

Výsledky:
Průměrný věk nemocných činil 78,0±8,1 let (medián 79 let) a skupiny se nelišily v žádném sledovaném parametru (pohlaví, věk, rizikové faktory ICHS, kreatinin)
Ve skupině A byla  vstupní hodnota troponinu I 0,05±0,13 (medián 0,01) ug/l, bylo přítomno 10 positivních nálezů (TnI ≥0,07 ug/l), ve skupině B byla vstupní hodnota troponinu I 0,01±0,02 (medián 0,01) ug/l, přítomno 8 positivních nálezů (4%), rozdíl je statisticky signifikantní p<0,05, t-test.

Závěr:
Potvrdili jsme hypotézu o vlivu bradykardie na elevaci troponinu u nemocných, indikovaných k primoimplantaci kardiostimulátoru. Následný nárůst po primoimplantaci přístroje souvisí s přímým mechanickým poškozením myokardu a vliv bradykardie před výkonem na postimplantační hladiny troponinu již není zřetelný. Mechanismus elevace troponinu při bradykardii je komplexní.