AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE S TROMBOZOVANÝM FORAMEN OVALE - AKUTNÍ EMBOLEKTOMIE PLÍCNICE,LEVÉ A PRAVÉ SÍNĚ A JEDNOLETÉ SLEDOVÁNÍ PACIENTKY - KAZUISTIKA

Prezentujeme případ 64-leté pacientky s rychle progredující dušností, normotenzí, tachykardií a pozitivním troponinem I, u níž byly vstupně echokardiograficky přítomny dilatace, dysfunkce a známky tlakového přetížení pravé komory s tlakovým gradientem na trikuspidální chlopni (TV) 63mmHg a s přítomností vlajícího útvaru přestupujícího síňové septum (obr1 a 2). CT angiografie potvrdila oboustrannou rozsáhlou plicní embolizaci (PE). Po překladu do kardiochirurgického centra byla provdena akutní embolektomie plícnice, levé a pravé síně a sutura foramen ovale  s nekomplikovaným pooperačním průběhem včetně lázěňské léčby (obr.3)  Tlakový gradient na TV během 1 roku postupně klesl na současných 30mmHg. Pacientka je trvale antikoagulována, léčena dále pro hypertenzi, funkčně v třídě II dle NYHA klasifikace. Akutní, hemodynaimcky stabilní plicní embolie s dysfunkcí pravé komory (intermediate risk) má 3-15% 30-denní mortalitu. Volné tromby v pravé síní zvyšují riziko recidivy PE. Je možno je nalézt v neselektované populaci u necelých 4%, ale až u 7-18% pacientů přijatých na JIP. Perzistující foramen ovale (PFO)  je přítomno u 17-30% populace, ale až u 35% jedinců s PE, což pětkrát zvyšuje riziko paradoxní embolizace a CMP a dvakrát riziko hospitalizační mortality. Tromboza PFO je raritní komplikací ( v literatuře popsáno asi 100 kazuistik). V diagnostice se uplatňuje echokardiografie a CT angiografie plícnice. Akutní chirurgická embolektomie je dnes považována za metodu volby. U hemodynamicky stabilních pacientů má dobré výsledky a relativně nízkou mortalitu. Nízké je i riziko rozvoje závažné chronické trombembolické plicní hypertenze (1%). Dokumentujeme diagnostiku, příznivý časný  i jednoroční průběh po embolektomii plícnice,levé a pravé síně pro raritní komplikaci trombembolické choroby, jakou je tromboza foramen ovale.