RIZIKOVÉ FAKTORY OPOŽDĚNÉHO VYPRAZDŇOVÁNÍ OUŠKA LEVÉ SÍNĚ PŘI SINUSOVÉM RYTMU PO ABLACI DLOUHODOBÉ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ

Cíl: Aktivace a vyprazdňování ouška levé síně (LAA) se mohou významně zpozdit v důsledku ablace LA/pravé síně s potenciálním negativním vlivem na remodelaci LA, hemodynamiku a riziko tromboembolismu navzdory přítomnosti sinusového rytmu (SR). V této studii jsme zjišťovali prediktory opožděné aktivace LAA po katetrové ablaci dlouhodobé perzistentní fibrilace síní (DPFS). Metodika: Extenzivní ablace DPFS (1,7±0,8 výkonů/pacienta) se provedla u 210 konsekutivních pacientů (59±9 let, 47 žen) s minimálním1-ročním sledováním. Při ablaci byla snaha se vyhnout opoždění aktivace/izolaci LAA. TT/TE echokardiografie se provedla před ablací a za ≥12 měsíců po ablaci u 190 (90%) pacientů se SR. Pacienti byli dichotomizováni podle intervalu od počátku aktivní výdejové a-vlny ouška do počátku QRS (LAA-QRS) na Skupinu 1 (n=120) s LAA-QRS ≥50 ms (což dovoluje včasné vyprázdnění LAA do otevřené mitrální chlopně) vs. Skupinu 2 (n=70) s LAA-QRS <50 ms. Výsledky: Ve skupině 1 vs. 2 byl LAA-QRS 77±21 vs. -13±53 ms. Univarietní srovnání skupin podle vybraných faktorů je v tabulce. Pohlaví (p=0.0004), věk (p=0.03) a broncho-pulmonální onemocnění (p=0.01) byly multivarietně asociovány s LAA-QRS. Závěr: Ženské pohlaví, pokročilý věk a současné bronchopulmonální onemocnění jsou nezávislé rizikové faktory opožděné aktivace/vyprazdňování LAA po ablaci DPFS. Může prakticky ovlivnit návrh ablačních lézí u těchto pacientů.