ČASNÉ BRONCHOSKOPICKÉ VYŠETŘENÍ U NEMOCNÝCH PO OBĚHOVÉ ZÁSTAVĚ MIMO NEMOCNICI

Úvod. Bronchoskopické vyšetření u nemocných po oběhové zástavě poskytuje časnou možnost posouzení komplikací v souvislosti s akutní intubací nemocného v terénu. Při doplnění bronchoalveolární laváže získáváme navíc možnost časného mikrobiologického zhodnocení bronchiálního aspirátu a cílenou antibiotickou terapii.
Soubor a metodika. Retrospektivně jsme analyzovali soubor nemocných po oběhové zástavě mimo nemocnici, kteří absolvovali časné bronchoskopické vyšetření. Nemocní byli v celkové analgosedaci na umělé plicní ventilaci s optimalizací ventilačních parametrů prostřednictvím systému elektrické impedanční tomografie EIT Enlight 1800 (TIMPEL, Sao Paulo, Brazílie). Posuzovali jsme komplikace intubace, délku ventilace a změnu antibiotické terapie v závislosti na výsledku bronchiálního aspirátu.
Výsledky. Do našeho souboru jsme zařadili celkem 28 nemocných. Střední věk byl 53 ± 5 let, většinu tvořili muži (82 %), BMI 27.8 ± 6.9 kg m−2. Vstupním rytmem byla fibrilace komor v 80 %, 15 % nemocných mělo bezpulsovou aktivitu (PEA) a 5 % asystolii. Medián ROSC (return of spontaneous circulation) byl 23 (5, 50) minut. Časné bronchoskopické vyšetření absolvovalo 18 nemocných (64 %). Komplikaci intubace jsme zjistili u 4 nemocných (14 %). Na rentgenovém či CT vyšetření byla popsána infiltrace u 82 % nemocných. Ve skupině s časnou bronchoskopií jsme pozorovali signifikantně vyšší maximální hodnotu CRP a prokalcitoninu (270.2 ± 66.9 a 5.03 ± 7.31 vs 134.1 ± 37.2 a 0.24 ± 0.19, p ˂ 0.05). Celková délka ventilace ve skupině s časnou bronchoskopií byla signifikantně kratší (79 ± 44 vs 172 ± 88 hod., p ˂ 0.05).
Závěr. V našem souboru časně provedená bronchoskopie signifikantně snižovala celkovou délku ventilace. V kombinaci s impedanční tomografií plic můžeme tak optimalizovat nastavení ventilačních parametrů a zlepšovat kvalitu péče o kriticky nemocné pacienty.