OBRAZ SYNDROMU MIZEJÍCÍ PLÍCE NA SCINTIGRAFII PLICNÍ PERFUZE. OBTÍŽENÁ INTERPRETACE A VÝZNAM HYBRIDNÍHO ZOBRAZENÍ – KAZUISTIKA.

Úvod: CHOPN s emfyzémem je závažná choroba, která vede ke vzniku plicní hypertenze. Klinická symptomatologie může imitovat příznaky embolie do plicnice (dušnost, kolaps, hemoptýza). Optimální metoda pro vyloučení embolie do plicnice je scintigrafie plicní perfuze. U těžkého bulózního emfyzému však může být interpretace obtížná.
Materiál a metoda: 50letý pacient byl v srpnu t. r. odeslán na naše pracoviště k posouzení plicní perfuze vzhledem k možné plicní hypertenzi a obtížené vyšetřitelnosti na echokardiografii. V dubnu t. r. mu byla diagnostikována embolie do plicnice jako náhodný nález při CT hrudníku a byl hospitalizován. Měl bohatou pneumologickou anamnézu s opakovanými bronchopneumoniemi včetně netuberkulózní mykobakteriózy s mycetomem v levém horním laloku plic. Byl dispenzarizován pro CHOPN 4. stadia stupně D až syndromem mizející plíce. V laboratoři byla Sp02 99 %, krevní obraz a biochemické vyšetření byly bez pozoruhodností. Pacientovi byla nasazena antikoagulační léčba, po celou dobu hospitalizace i po propuštění byl klinicky stabilní.
Výsledky: Na plicní scintigrafii jsme zjistili absenci prokrvení celé pravé plíce, distribuce perfuze v levé plíci byla nehomogenní, bez segmentárních defektů, s absencí perfuze ventrálních částí bez vazby na plicní anatomické uspořádání. Nediagnostické CT ukázalo praktickou absenci parenchymu pravé plíce a ventrální části levé plíce, obrovské dutiny vyplněné vzduchem, přetlačení mediastina doprava. Dutiny vyplněné vzduchem korelovaly s defekty perfuze na scintigrafii, nález tedy nesvědčil pro embolii do plicnice ani pro chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi.
Závěr: Hybridní plicní scintigrafie u pacientů se syndromem mizející plíce může ukázat vztah perfuze k přítomnému plicnímu parenchymu a tím vyloučit možnou embolii do plicnice včetně CTEPH.