POROVNÁNÍ KLINICKÉHO DOPADU CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD U PACIENTŮ PO OKLUSI OUŠKA LEVÉ SÍNĚ OPROTI PACIENTŮM LÉČENÝCH ANTIKOAGULACÍ.

Ischemické cevní mozkové příhody (CMP) představují nejzávažnější komplikaci pacientů s fibrilací síní a jejich klinický dopad je ovlivněn i současnou antikoagulační léčbou, která zvyšuje riziko hemoragické transformace. Možnost vysazení antikoagulační léčby po katetrizační oklusi ouška levé síně by proto mohla závažnost CMP snížit. 

V retrospektivní analýze byla hodnocena závažnost ischemických CMP proběhlých u pacientů po katetrizační okluzi ouška levé síně a u pacientů léčených přímými antikoagulancii (DOAC), kteří prodělali ischemickou CMP ve stejném časovém období. Primárním cílem bylo hodnocení podle modifikované Rankinovy škály (mRS) v době příjmu, propuštění a při kontrole 3 měsíce po ischemické příhodě. 

Pacienti s CMP po oklusi ouška (n = 11) byli v porovnání s pacienty s léčbou DOAC (n = 51) nevýznamně mladší (76 vs. 78 let), měli srovnatelné CHA2DS2VASc (4,3), ale významně vyšší HASBLED skóre (2,2 vs. 1,5; P < 0,01).
Závažnost akutní CMP se mezi skupinami nelišila v době prvního kontaktu ani při dimisi, ale s odstupem 3 měsíců byla průměrně nižší u pacientů s implantovaným okluderem ouška levé síně než u antikoagulovaných pacientů (průměrné mRS 1,7 vs. 2,3). 

Z těchto výsledků lze usuzovat, že ischemická CMP u pacientů s fibrilací síní má méně často neurologicky závažný nebo fatální dopad u pacientů po oklusi ouška levé síně v porovnání s léčbou přímými antikoagulancii.