BIOMARKERY V ČASNÉM A POZDNÍM OBDOBÍ PO RADIOFREKVENČNÍ ABLACI A ABLACI PULZNÍM POLEM PRO FIBRILACI SÍNÍ

Úvod: Biomarkery jsou rutinně užívanými parametry pro diagnostiku onemocnění, kontrolu léčby i rizikovou stratifikaci. V souvislosti s fibrilací síní (AF) je diskutován význam především GDF-15 (growth differentiation factor 15), NT-proBNP (N-terminal pro B-type natriuretic peptide) a hs-TnT (high sensitivity Troponin T). Katetrizační ablace je zavedenou metodou léčby vybraných pacientů s fibrilací síní. Dosud však nebylo definitivně popsáno, jak ablace AF radiofrekvenční energií (RFA) a pulzním polem (PFA) ovlivňuje hladiny těchto biomarkerů.

Metody: Zařazeno bylo 48 pacientů (věk 62±13 let, 30 mužů) podstupující RFA, u kterých bylo provedeno 6 odběrů v předem definovaných časech: na počátku katetrizační ablace (baseline), bezprostředně po ablaci (0h), za 24 a 48 hodin (24h a 48h) a dále za 90 a 180 dní po ablaci. Analyzovány byly hladiny GDF-15, NT-proBNP a hs-TnT. Výsledky byly srovnány s 30 pacienty (věk 64±11 let, 18 mužů) podstupující PFA.

Výsledky: Dynamika hladin GDF-15 a hs-TnT je zobrazena na obrázku 1 a 2. Peak hladiny GDF-15 byl zaznamenán 48 hodin po výkonu, hladiny GDF-15 zůstaly významně zvýšené oproti baseline až do 90 dní od ablace, po 180 dnech byl již rozdíl nevýznamný. Nebyly nalezeny významné rozdíly v hladinách GDF-15 mezi pacienty léčenými RFA a PFA. Maximální hodnoty hs-TnT byly významně vyšší v PFA skupině ve srovnání s RFA skupinou (1001±589 vs. 458±202 ng/l; p < 0,001). U NT-proBNP došlo k významnému poklesu mezi vstupním měřením a hodnotou v 90 dnech od výkonu v obou skupinách: 338 (112; 613) vs. 209 (101; 545) ng/l; p < 0,05.

Závěr: Přestože je GDF-15 považován za nespecifický biomarker odrážející celkový stav pacienta, jeho hladiny jsou po dobu několika měsíců významně ovlivněny katetrizační ablací AF bez ohledu na použitou metodu ablace. Ablace pulzním polem vykazuje vyšší hladiny hs-TnT oproti radiofrekvenční energii.