NON-COMPLIANCE SE NEVYPLÁCÍ

Úvod: Následující kazuistika popisuje následky svévolného vysazení farmakoterapie srdečního selhání se zlepšenou EF LK. Dilatační kardiomyopatie (DKMP) se manifestovala v roku 2012 v průběhu pacientova pobytu v Nizozemsku. EF LK poklesla na 11% a etiologie byla uzavřena jako pozánětlivá. Po stabilizaci stavu byl pacient repatriován a v průběhu další terapie došlo k normalizaci EF LK.
Popis případu: Do naší dispenzarizace se pacient poprvé dostal v září 2017. Od té doby na standardní farmakoterapii (ramipril, karvedilol, spironolakton; pro malou tlakovou rezervu ve středních dávkách) přetrvávala EF LK na úrovni 50%, end-diastolický rozměr levé komory nepřesahoval 55mm a hodnota NT-proBNP nestoupla nad 125ng/l. Námahová dušnost byla na úrovni NYHA I. Na plánovanou kontrolu v září 2023 se pacient nedostavil. Následující měsíc nás kontaktovalo spádové interní oddělení, kde byl pacient hospitalizovaný pro srdeční selhání. Dle reference kolegů pacient několik týdnů neužíval chronickou medikaci což vedlo k poklesu EF LK na 20-25% a dilataci levé komory na 70mm. Po stabilizaci stavu byl pacient dimitován s časným termín ambulantní kontroly na naší klinice. Na této kontrole byly ověřeny výše uvedené hodnoty. NT-proBNP vzrostlo o cca 1500ng/l a z důvodu nízké tlakové rezervy pacient medikoval pouze malou dávku ACEi, empagliflozin a ivabradin. Na následujících frekventních kontrolách proběhlo nasazení malé dávky spironolaktonu a bisoprololu. Prozatím bez zlepšení systolické funkce levé komory.
Závěr: Tato kazuistika demonstruje vhodnost pokračování v zavedené farmakoterapie srdečního selhání i po normalizaci EF LK. Tato skutečnost byla pozorována, ačkoliv se jednalo o pacienty s dominantně familiární nebo idiopatickou DKMP, i ve známé studii TRED-HF . V této studii došlo po řízeném vysazení farmakoterapie po normalizaci EF LK k relapsu u 40% studijní populace.