KATETRIZAČNÍ OKLUZE OUŠKA LEVÉ SÍNĚ – 20LETÁ ZKUŠENOST V NEMOCNICI NA HOMOLCE

Úvod
Fibrilace síní je s prevalencí 1–2 % nejvíce zastoupenou setrvalou arytmií v dospělé populaci. Nejzávažnější komplikací této arytmie je vznik intrakardiální trombózy (ve více než 90 % případů v oušku levé síně – LAA) a následná kardioembolizační příhoda. Riziko ischemické cévní mozkové příhody je u pacientů s fibrilací síní zvýšeno až pětinásobně. Účinnou prevencí vzniku intrakardiální trombózy je antikoagulační léčba, která ale může být u některých pacientů kontraindikována. Katetrizační okluze ouška levé síně (LAAC) je jednou z možností, jak i přes ukončení antikoagulační léčby těmto nežádoucím příhodám předcházet.

Soubor a metodika
Soubor obsahuje 613 pacientů (61 % mužů), u kterých jsme v průběhu 20 let implantovali některý z 11 okluderů LAA.
Základní indikací k LAAC je kontraindikace k antikoagulační terapii. LAAC může být metodou prevence kardioembolie také u pacientů s recidivou CMP nebo vznikem trombu LAA i přes adekvátní antikoagulační léčbu. Pacienti jsou po LAAC klinicky sledováni včetně TEE kontrol ke zhodnocení pozice okluderu a vyloučení leaku nebo trombózy okluderu či jiných komplikací.

Výsledky
LAAC byla úspěšně provedena u 98,6 % pacientů. Velký leak (více než 5 mm) jsme zaznamenali u 0,7 % pacientů, trombózu na okluderu v 5,4 % případů. U 98 % pacientů je antikoagulační léčba dlouhodobě vysazena. Roční riziko cévní mozkové příhody nebo jiné kardioembolizační příhody je 1,9 % a roční riziko závažného krvácení 1,3 %.

Závěr
Za uplynulých 20 let se LAAC stala vhodnou alternativou medikamentózní antikoagulace v případě její kontraindikace u pacientů s fibrilací síní a vysokým rizikem kardioembolizační příhody. Výsledky z aktuálně probíhajících studií naznačují, že LAAC by v budoucnu mohla být alternativou i u pacientů, kteří kontraindikaci k antikoagulační terapii nemají.