MAXIMALIZACE FARMAKOLOGICKÉ A MECHANICKÉ ORGÁNOVÉ PODPORY U MLADÉHO PACIENTA S AKUTNÍ INFEKČNÍ ENDOKARDITIDOU.

Kazuistika mladého pacienta s akutní infekční endokarditidou na aortální chlopni má za cíl přiblížit možnosti maximálního využití farmakoterapie a mechanických orgánových podpor ke zvládnutí šokového stavu a komplikovaného pooperačního průběhu.

29-letý muž s významnou aortální insuficiencí a abscesem aortálního kořene při infekční endokarditidě byl přijat k urgentnímu kardiochirurgickému výkonu. Již předoperačně byl pacient v šokovém stavu s nutností kontinuální hemodialýzy. Byla mu provedena náhrada aortální a mitrální chlopně bioprotezou a rekonstrukce aortomitrální kontinuity bovinním perikardem (tzv. commando procedure). V průběhu operace nadále progredoval šok do multiorgánového selhání (plíce, oběh, ledviny, játra) s těžkým rozvratem vnitřního prostředí a těžkým koagulačním rozladem. Pacient byl napojen na ECMO, následně byl implantován systém Impella k unloadingu levé komory srdeční. Bylo nutno několik dalších chirurgických revizí pro pokračující krvácení z více zdrojů, masivní transfuzní terapie a maximální farmakoterapie kombinovaného šoku (levosimendan, adrenalin, noradrenalin, argipresin, angiotenzin). Jako etiologické agens endokarditidy byl z hemokultur i perioperačního nálezu prokázán Stafylococcus aureus. Byla optimalizována ATB terapie. Zdrojem bakteriémie byl nejspíš kariezní chrup.

Díky maximální farmakoterapii, využití srdeční a oběhové mechanické podpory a úzké spolupráci kardiologického a kardiochirurgického týmu se podařilo zvládnout šokový stav i všechny přidružené pooperační komplikace. Pacient byl po 4 měsících hospitalizace zrehabilitován do chůze a nyní je sledován ambulantně, na dlouhodobé antibiotické terapii.