HEMODYNAMICKÉ ZMĚNY SRDEČNÍ FUNKCE PŘI FYZIOLOGICKÉ KARDIOSTIMULACI

Fyziologická kardiostimulace charakterizuje různorodou skupinu aktivující převodní systém myokardu. Tato skupina obsahuje: stimulaci Hisova svazku (HBP) nebo stimulaci proximální oblasti levého Tawarova raménka (LBB area pacing – LBBAP). K potvrzení aktivace převodního systému v průběhu fyziologické stimulace slouží hodnocení trvání a tvaru QRS komplexu, stimulační a elektrofyziologické manévry nebo využití vysokofrekvenčního záznamu EKG (UHG-ECG, VDI monitor).

Zkoumali jsme zda fyziologická kardiostimulace akutně zlepší funkci LK.

Vyšetřili jsme 8 pacientů (∅ 72 let) indikovaných k trvalé DDD kardiostimulaci pro bradykardii, bez významných komorbidit, vstupně s fyziologickou funkcí LK (EF 60%) a fyziologickým trvání QRS komplexu (90 - 110 ms). U všech pacientů jsme dosáhli fyziologické stimulace (1 x HBP, 7 x LBBAP) se stimulovaným QRS komplexem (90-120ms), potvrzené stimulačními manévry a VDI monitorem. V průběhu výkonu, jsme akutní hemodynamické změny zaznamenávali měřením tlakově-objemových křivek z LK (Inca® PV loop System, Millar, Inc.). U každého pacienta jsme zaznamenali PV křivky z LK při sinusovém rytmu (baseline), při stimulaci z oblasti hrotu pravé komory (RVP) a při fyziologické stimulaci (LBBAP). U LBBAP oproti RVP jsme zjistili významné snížení hodnoty end-systolického objemu LK (53 ml vs. 79 ml; p < 0.05, podle pořadí skupin) bez změny end-diastolického objemu (151 ml vs. 150 ml; p = NS, podle pořadí skupin), významné zvýšení vývrhového objemu LK (117 ml vs. 75ml; p < 0.05, podle pořadí skupin) a významné zvýšení kontraktility LK, dP/dt (1529 mmHg/s vs. 1402 mmHg/s; p < 0.05, podle pořadí skupin).

Fyziologická kardiostimulace je hemodynamicky výhodnější oproti RVP. Zdá se, že hemodynamické zlepšení funkce LK (PV křivky) na podkladě fyziologické kardiostimulace koreluje se známkami elektrické synchronizace stahu LK (VDI monitor).