KATETRIZAČNÍ ABLACE SÍŇOVÝCH TACHYARYTMIÍ U NEMOCNÝCH S PLICNÍ HYPERTENZÍ: PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY RANDOMIZOVANÉ KLINICKÉ STUDIE

Úvod: Fibrilace síní (AF) a síňové tachykardie (AT), včetně flutteru síní I. typu (AFL), jsou známou komplikací u nemocných s plicní hypertenzí (PH). Optimální léčba AF/AT u nemocných s PH nebyla doposud stanovena. Cílem sdělení je zhodnotit klinický efekt rozdílných strategií katetrizační ablace (CA) pro symptomatickou AF/AT u nemocných s prekapilární či kombinovanou PH.
Metody: Provedli jsme průběžnou analýzu pokračující randomizované klinické studie, které se účastní tři centra v ČR. Porovnáván je efekt selektivní CA klinické tachyarytmie (větev A) a komplexní CA rozšířené o ošetření dalšího arytmogenního substrátu (větev B). Primárním end-pointem (PE) je dokumentovaná recidiva tachyarytmie za >3 měsíce od výkonu bez antiarytmické léčby.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 77 nemocných (42 mužů; věk: 67±10 let). Klinická tachyarytmie byla AF, AFL nebo jiná AT u 42, 20 a 13 pacientů. Do větve A a B bylo randomizováno 39 a 38 pacientů. Alespoň částečný follow-up má 69 (90 %) nemocných (36 a 33 ve větvi A a B). U těchto pacientů nebyl doposud zaznamenán významný rozdíl ve výskytu PE: 15 (42 %) vs 13 (40 %) pacientů ve větvi A a B. Výskyt PE je významně nižší u nemocných, u nichž je klinická tachyarytmie AFL nebo jiná AT (n = 28) oproti nemocným s AF (n = 41) bez ohledu na léčebnou strategii: 5 (18 %) vs 23 (56 %), p = 0.002. Výskyt PE je rovněž spojen s horšími výsledky 6MWT (317 (280; 363) vs. 396 (280; 453) m), vyšším tlakem v zaklínění (12,5 (11; 18) vs. 10 (8; 14) mmHg), výdejové rychlosti ouška levé síně (0,3 (0,26;0,43) vs. 0,5 (0,45; 0,75) m/s), p <0,05.
Závěr: Z dostupných dat vyplývá, že extenzivní přístup při ošetření AF/AT u nemocných s prekapilární či kombinovanou PH nepřináší klinicky lepší výsledek oproti CA omezené na léčbu klinické tachyarytmie. U nemocných s AF a PH se jeví klinická účinnost CA bez podpory antiarytmik nízká.