ABLACE KOMPLEXNÍCH SÍŇOVÝCH TACHYKARDIÍ PO PŘEDCHOZÍ ABLACI DLOUHODOBÉ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ – VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO RANDOMIZOVANÉHO SROVNÁNÍ MAPOVÁNÍ MULTIPOLÁRNÍM VS. ABLAČNÍM KATÉTREM U 262 PACIENTŮ V 292 VÝKONECH

Cíl: Mapování multipolárním katétrem má potenciál rychlejší a přesnější identifikace lokalizovaných zdrojů síňových tachykardií recidivujících po komplexních ablacích perzistentní fibrilace síní (FS). Cílem práce bylo zhodnocení procedurálních parametrů a bezprostředních výsledků reablace původně dlouhodobé perzistentní FS.
Metodika: Ve studii bylo randomizováno pacientů 262 pacientů po ablaci dlouhodobé perzistentní FS (Skupina 1: 144 výkonů u 131 pacientů s mapováním multipolárním katétrem Pentaray, 64±8 let, 37 žen vs. Skupina 2: 148 výkonů u 131 pacientů s mapováním ablačním katétrem Navistar, 63±8 let, 30 žen).
Výsledky: Ve skupině 1 vs. 2 byla pouze AT (1-5 na pacienta) přítomna 88 (61%) vs. 90 (61%) pacientů a pouze FS u 18 vs. 22 pacientů (ukončena ablací přímo do SR u 12 vs. 12 pacientů). Sinusový rytmus byl obnoven vlastní ablací ve 123 (85%) vs. 117 (79%) výkonech (ukončením primárně recidivující nebo intermediární AT ve 111 vs. 105 výkonech). Neinducibilta FS/AT na konci výkonu byla dosažena ve 100 (69%) vs. 91 (61%) výkonech (všechna p=NS). Doba výkonu, skiaskopie a aplikace RF energie byla 176±58 vs. 186±59 minut (p=0,08); 11±4 vs. 11±4 minut; resp. 36±22 vs. 38±24 minut.
Závěr: Mapování multipolárním katétrem Pentaray při ablaci komplexních síňových tachykardií recidivujících po ablaci dlouhodobé perzistentní FS nebylo spojeno se signifikantním zlepšením procedurálních parametrů a bezprostředních výsledků výkonu.