Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

VLIV TERAPIE ANALOGEM EPOXYEIKOSATRIENOVÉ KYSELINY NA PRŮBĚH CHRONICKÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ: PREKLINICKÁ STUDIE NA HYPERTENZNÍCH POTKANECH S AORTO-KAVÁLNÍ PÍŠTĚLÍ.

P. Kala, M. Miklovič, Š. Jíchová, P. Škaroupková, Z. Vaňourková, O. Gawrys, H. Maxová, E. Kompanowska-Jezierska, J. Sadowski, J. Veselka, M. Táborský, L. Červenka (Praha, Varšava, Poland, Olomouc)
Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXX. výroční sjezd ČKS

Cíl: Zhodnocení vlivu terapie analogem epoxyeikosatrienové kyseliny (EET-A) na průběh animálního modelu chronického sdečního selhání (CHSS) u hypertenzních potkanů (TGR) s aorto-kavální píštělí (ACF). Porovnání vlivu monoterapie a kombinované terapie s inhibitorem angiotenzin-konvertujího enzymu (ACEi).

Metodika: Animální model CHSS navozeného objemovým přetížením skrze ACF u TGR potkanů ve stáří 8 týdnů, kontroly TGR se zdánlivou operací bez vytvoření ACF (sham TGR). Po 2 týdnech od ACF / sham procedury byla zvířata rozdělena do terapeutických skupin a započata léčba (perorálně rozpuštěno v pitné vodě) - ACF TGR placebo, ACF TGR EET-A, ACF TGR ACEi, ACF TGR EET-A + ACEi, sham TGR (iniciální počet zvířat v každé terapeutické skupině 32). Celková doba sledování byla 20 týdnů. Statistická analýza byla provedena v programu Graph-Pad Prism 7, porovnání křivek přežívání pomocí log-rank (Mantel–Cox) testem následovaným Gehan–Breslow–Wilcoxon testem.

Výsledky: Všichni kontrolní TGR potkani přežili do konce experimentu. Neléčení ACF TGR začali umírat ve dne +3 (17 dní po ACF) a ke dni +70 byli všichni mrtví. Terapeutické režimy významně zvýšili přežívání ACF TGR oproti neléčené skupině s procentuálním přežitím na konci experimentu 45,5 % (monoterapií EET-A), 59,4 % (monoterapií ACEi) a 71 % (kombinace EET-A a ACEi), rozdíly mezi terapeutickými skupinami nebyly významné (EET-A vs. ACEi, p = 0.25; EET-A vs. EET-A + ACEi, p = 0.20; ACEi vs. EET-A + ACEi, p = 0.83; neléčení ACF TGR vs. všechny terapeutické skupiny, p < 0.05; kontrolní TGR vs. všechny terapeutické skupiny p < 0.05).

Závěr: Naše výsledky naznačují, že terapeutické zásahy do metabolitů cytochromu P-450, zejména perorálně aktivní analog epoxyeikosatrienové kyseliny, by mohl být potenciálním farmakologickým cílem terapie CHSS.