MOŽNOSTI VYUŽITÍ VARIABILITY SRDEČNÍ FREKVENCE PŘI VYŠETŘOVÁNÍ OSOB S ANAMNÉZOU SYNKOPY POMOCÍ TESTU NA NAKLONĚNÉ ROVINĚ

Synkopa je náhlá a krátkodobá ztráta vědomí a posturálního tonu způsobená globální hypoperfuzí mozku s následnou spontánní a obvykle velmi rychlou úpravou. Z patofyziologického hlediska dělíme synkopy na kardiální, reflexní (kardioinhibiční, vazodepresorické a smíšené) a na ortostatickou hypotenzi a intoleranci. Patofyziologické mechanismy se mohou kombinovat a vzájemně potencovat. Z velkého množství regulačních mechanismů je jedním z hlavních mechanismus baroreflexní.
Cíle práce: Primární cílem práce bylo posoudit možnosti hodnocení chování autonomního nervového systému v průběhu ortostatické zkoušky na HUTT pomocí parametrů variability srdeční frekvence (VSF) a porovnání dvou způsobů jejího hodnocení u pacientů se synkopou. Ověření hypotézy, že VSF časových segmentů o rozdílné délce (ultrakrátké proti konvenčnímu hodnocení celého časového úseku) během HUTT přinese rozdílné výsledky. Sekundární cílem práce bylo ověření hypotézy, že ultrakrátké analýzy VSF v průběhu HUTT mohou reflektovat rozdílné reakce pacientů se synkopou na rozdíl od analýzy VSF jednotlivých celých časových segmentů v průběhu testu
Závěr: Zjistili jsme, že hodnocení VSF v ultrakrátkém časovém úseku jedné až dvou minut přináší odlišné výsledky proti konvenčnímu hodnocení VSF během celého trvání jednotlivých fází HUTT. Současně jsme prokázali, že tyto ultra krátké analýzy VSF v průběhu HUTT dokázaly reflektovat rozdílné reakce ANS pacientů se synkopou na rozdíl od běžné analýzy VSF celých časových segmentů jednotlivých fází HUTT. Podařilo se tak na statisticky významné úrovni kvantifikovat zvýšenou vagovou aktivitu u skupiny osob s reflexní kardioinhibiční synkopou. Výsledky jsou využitelné pro selekci kandidátů ke kardioneuroablační terapii v případě vagových hyperreaktorů se symptomatickou funkčně podmíněnou bradykardií.