SEDMIDENNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU VE II. FÁZI KARDIOVASKULRÁNÍ REHABILITACE: VARIABILITA KREVNÍHO TLAKU VE DNECH SE CVIČENÍM A PO CVIČENÍ

Cílem práce bylo srovnat cirkadiánní kolísání krevního tlaku v den po cvičení se dnem bez cvičení v průběhu kardiovaskulárního tréninku a sedmidenního ambulantního monitorování krevního tlaku u pacientů u infarktu myokardu. Dalším cílem bylo posoudit cirkadiánní variabilitu ve dnech se cvičením a po cvičení. Metodika: 23 pacientů po infarktu myokardu ve věku 63±6,3 roků s erekční frakcí 43 ±12,3 % bylo zařazeno do II. Fáze kardiovaskulární rehabilitace (aerobní a silový trénink o trvání 60 minut 3x týdně). Pacienti byli 7 dnů ambulantně monitorování přístrojem AD TM2421 Japan. Během rehabilitace a monitorování krevního tlaku nebyla jejich léčba měněna. Výsledky: Průměrné hodnoty 24hodinového profilu krevního tlaku se nelišily ve dne se cvičením a bez cvičení (120±9 versus 120±8mmHg, 72±8 versus 72±8mmHg). Srovnáním hodinových rozdílů v systolickém a diastolickém krevním tlaku ukázalo, že pouze v první hodině po cvičení byl systolický krevní tlak nižší než ve stejnou hodinu bez cvičení (120 ±4 mmHg versus 125 ±3 mmHg, p<0,01). Variabilita systolického a diastolického krevního tlaku byla stejně velká ve srovnání s průměrem systolického a diastolického krevního tlaku měřeného 7 dní ve dnech klidu i ve dnech se cvičením. Závěr: Analýza 24hodinového profilu systolického a diastolického krevního tlaku ukázala, že cvičení v rámci kardiovaskulárního tréninku u pacientů po infarktu myokardu léčených snižuje pouze systolický krevní tlak jednu hodinu po ukončení cvičení. Ve srovnání se 7denním monitorováním krevního tlaku variabilita krevního tlaku byla stejně velká ve dnech klidu i ve dnech se cvičením.