VÝSKYT MALIGNÍCH KOMOROVÝCH ARYTMIÍ U POKROČILÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ JE SPOJEN S RECENTNÍM POKLESEM TĚLESNÉ HMOTNOSTI A ZNÍŽENÝM OBSAHEM TĚLESNÉHO TUKU

Cíle: faktory, které vedou k elektrické nestabilitě myokardu u pacientů s chronickým srdečním selháním jsou jen málo objasněné. Cílem této retrospektivní studie bylo identifikovat klinické charakteristiky spojené s anamnesou  dokumentované život ohrožující maligní komorové arytmie (VTA) v kohortě pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). 
Metody: 126 pacientů s pokročilým CHSS (57±10y, NYHA 2.7±0.5, EFLK 26±10%) podstoupilo vyšetření skládající se z laboratorních testů, MLHFQ dotazníku, echokardiografie, pravostranné katetrizace a antropometrie včetně výpočtu obsahu tělesného tuku z tloušťky 4 kožních řas  (Bestův kalipr, Womersleyho rovnice).
Výsledky: 33 pacientů (26%) mělo anamnesu VTA (fibrilace komor, setrvalá komorová tachykardie). VTA+ pacienti měli častěji koronární nemoc (60% vs 47%, p=0.17) a mužské pohlaví (94% vs 80%, p=0.07). Trvání CHSS (6.6 vs 6.9y, p=0.8), rozsah symptomů (NYHA, MLHFQ skóre 48 vs 45, p=0.5), výskyt komorbidit (hypertenze, DM, CHOPN, anémie) byly podobné. Neprokázali jsme významný rozdíl v echo parametrech, BNP (910 vs 876 pg/ml, p=0.8) nebo medikaci (statiny, ACEI, ARB, BB) mezi skupinami. VTA+ pacienti měli vyšší koncentraci CRP (10 vs 5 mg/l,p=0.03), nižší sérový sodík (138 vs 139, p=0.03) a častěji malý vzestup troponínu I (p=0.04). I když se mezi skupinami neprokázal významný rozdíl v hmotnosti nebo body mass indexu (BMI: 27 vs 28 kg/m2, p=0.4), VTA+ skupina měla signifikantně nižší obsah tělesného tuku (19±8% vs 24±10%, p=0.01). VTA+ pacienti taky častěji vykazovali úbytek váhy >6% v minulých 6 měsících (v 48% vs 15%, p=0.002, o -4.5±8 vs -0.7±8 kg, p=0.05).
Závěr: anamnesa poklesu tělesné hmotnosti nebo zníženého obsahu tělesného tuku, které není patrné z BMI, je asociované se zvýšeným rizikem maligní komorové arytmie u pacientů s CHSS. Tyto parametry můžou přispět k stratifikaci rizika těchto pacientů.