VYHODNOCENÍ ČASOVÉ NÁROČNOSTI VYTVÁŘENÍ 3D ELEKTROANATOMICKÝCH MAP LEVÉ SÍNĚ PŘI KATETROVÉ ABLACI FIBRILACE SÍNÍ NA JEDNOM PRACOVIŠTI.

Úvod: Mezi nejúčinnější metody léčby arytmie typu fibrilace síní (FISI), se řadí katétrová ablace. Nezbytným krokem je vytvoření 3D elektroanatomické mapy levé síně (LS) na začátku výkonu. Existuje několik metod, od prostého mapování pomocí cirkulárního mapovacího katetru o fúzi 3D elektroanatomické mapy s preprocedurálně připraveným modelem LS. Cílem této práce je retrospektivně analyzovat parametry tvorby 3D modelu LS u pacientů podstupujících ablaci FISI na našem pracovišti.

Metody: Byla provedena časová analýza, kdy byl sledován nezbytný čas, potřebný při iniciálním 3D mapování levé síně a to výhradně pomocí cirkulárního „Lasso“ katetru u souboru pacientů podstupující katétrovou ablaci. Všechny výkony byly prováděny za podpory systému EnSite Velocity a EnSite Precision na našem pracovišti, po dobu posledních sedmi let. Čas mapování byl definován od počátku nabírání bodů do 3D mapy po ukončení postprocesingové úpravy modelu. Statisticky byly srovnány časy mapování pro různé typy arytmií, různé typy map, různá období a ovlivnění doby mapování parametry pacientů

Výsledky: Od roku 2015 do roku 2021 bylo řešeno katétrovou ablací 2519 pacientů, u kterých byla vytvořena anatomická nebo voltážová mapa LS. Průměrný čas mapování byl 11 minut a 46 sekund, pro anatomickou mapu 11 minut a 16 sekund, pro voltážovou mapu 14 minut a 39 sekund. Byla vytvořena learning curve pro každého lékaře trvající cca 1 rok. Nebyla nalezena korelace mezi dobou mapování a charakteristikami souboru pacientů, jako je věk, BMI, velikost LS, EF LK či typ arytmie.

Závěr: Tvorba 3D modelu LS pomocí cirkulárního katetru je rychlá a efektivní metoda. Voltážová mapa je časově náročnější, nicméně bez statistické významnosti (p = 0,314). Learning curve je cca 1 rok. Doba mapování není ovlivněna typem arytmie ani parametry souboru pacientů