Cardio 365 - introductory page
not logged  
Change language:    

RECIDIVUJÍCÍ INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA U NONCOMPLIANTNÍHO INTRAVENÓZNÍHO NARKOMANA PO MVR

J. Pavlas, J. Walder, I. Horák (Ostrava)
Topic: Acute conditions in cardiology
Type: Poster - doctors, XXXI. výroční sjezd ČKS

Úvod: Infekční endokarditida (IE) je závažné onemocnění s vysokou mortalitou, definované jako infekce nativních nebo arteficiálních srdečních chlopní, povrchu endokardu či implantabilních elektronických přístrojů. Speciální kategorií pacientů s IE jsou uživatelé intravenózních drog, u kterých dochází nejčastěji k rozvoji infekčních vegetací na trikuspidální chlopni.

Kazuistika: 39letý muž s dlouhodobým abúzem intravenozních drog, v minulosti stp. meningoencefalitidě embolizační etiologie při IE mitrální chlopně, s již významnou insuficiencí, která byla indikována k MVR (mechanická protéza). Nyní hospitalizován pro septický stav. Dle TTE nález recidivy IE na umělé chlopni, se známou střední stenozou, pouze lehkou insuff. bez patrného paravalvulárního leaku. Přijat na koronární jednotku se zvyklým komplexním zaléčením ve spolupráci s ATB centrem. Od úvodu problematická spolupráce s nutností rozmlouvání podpisu negativního reverzu. Pacient prezentován v rámci heart teamu, kdy rozhodnuto o konzervativním postupu vzhledem k pokračujícímu abúzu drog a noncompliance ze strany pacienta. Následně provedena TEE, kdy MVR a její okolí výrazně postižena infekční endokarditidou s vlajícími vegetacemi, funkčně bez nové patologie. 7. den hospitalizace septická ataka, postupná bradykardizace až asystolie v nutností KPCR. Po obnově hemodynamicky účinné akce přeložen na ARO, kde progrese septického stavu s MODS. Proto provedeno kontrolní TEE, kde nově abscesová dutina u laterálního anulu s uvolněním chlopně a také významný paravalvulární leak. Pacient následně zmírá na oddělení ARO.

Závěr: Kazuistika ilustruje případ pacienta v těžkém somatickém stavu, dlouhodobě s minimální adherencí k léčbě. Spolupráce pacienta v léčbě IE je vzhledem k závažnosti onemocnění a vysoké mortalitě naprosto klíčová, jak pro zhodnocení dalších možností terapie, tak pro její úspěšnost.