ORGÁNOVÉ POSTIŽENÍ PACIENTŮ S REZISTENTNÍ A SEKUNDÁRNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ

Cíl: Nedostatečně kontrolovaná arteriální hypertenze má za následek zvýšený výskyt hypertenzí mediovaného orgánového postižení. Naším cílem bylo porovnat stupeň orgánového postižení mezi pacienty s rezistentní a sekundární arteriální hypertenzí.
Soubor a metodika: Retrospektivně jsme analyzovali nemocniční záznamy pacientů, kteří byli vyšetřeni
v Centru pro arteriální hypertenzi I. Interní kliniky FNOL. U všech pacientů byla provedena laboratorní a zobrazovací vyšetření k vyloučení sekundární etiologie hypertenze. U pacientů byla provedena echokardiografie s výpočtem LV mass kubickou formulí a změřena glomerulární filtrace z plasmy a albuminurie z ranního vzorku moči. Ke statistickému zhodnocení byly použity standardní deskriptivní statistiky, Mann-Whitneyho U test a Fisherův exaktní test.
Výsledky: Celkem byly analyzovány záznamy 432 pacientů s podezřením na rezistentní hypertenzi. Sekundární etiologie arteriální hypertenze byla popsána u 135 pacientů (31,3 %). Nejčastější příčinou byl primární hyperaldosteronismus v 85 případech (63 %), dále renovaskulární etiologie, renoparenchymatózní etiologie. Méně častými byly hyperrenismus, hyperkorortizolismus, feochromocytom a adrenogenitální syndrom. Pacienti se sekundární hypertenzí měli vyšší index hmotnosti levé komory (LVMI 119 vs. 106 g/m2, p=0,037) a nižší hodnoty glomerulární filtrace (69 vs. 75 ml/min/1,73m2, p=0,009).
Závěr: V našem souboru měli pacienti se sekundární hypertenzí výraznější orgánové poškození ve srovnání s pacienty s rezistentní hypertenzí, kteří měli sekundární etiologii vyloučenou. Orgánové postižení se manifestovalo echokardiograficky popsanou výraznější hypertrofii levé komory a nižší glomerulární filtrací.
Práce byla podpořena grantem IGA_LF_2022_030