VLIV INFEKCE SARS-COV-2 A OČKOVÁNÍ PROTI NÍ NA KLINICKÉ A LABORATORNÍ PARAMETRY U MLADŠÍCH PACIENTŮ S AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMEM.

Úvod: Infekce SARS-CoV-2, případně očkování proti ní mohou mít výrazný negativní vliv na kardiovaskulární systém starších osob. Vliv na osoby mladší není zcela jasný.
Cíl: Analýza vlivu infekce SARS-CoV-2 a souvisejícího očkování na klinické a laboratorní parametry u mladších pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS).
Metody: Analýza 121 pacientů mladších 65 let (průměrný věk 52±7,6 let, 16% žen) hospitalizovaných na Klinice kardiologie IKEM s AKS mezi roky 2019-2022. Hodnocení základních klinických a laboratorních parametrů, včetně ukazatelů zánětu zahrnující i „systemic inflammatory index“ (SII): neutrofily*trombocyty/lymfocyty. Rozdělení pacientů dle anamnézy infekce SARS-CoV-2 na covid+ (n=46, 38%) a covid- (n=75, 62%); očkování uvedlo 78,7% pacientů. Rozdíly hodnoceny nepárovým t-testem a chi-kvadrát testem, hodnoty s abnormální distribucí byly log transformovány (troponin, C-reaktivní protein a SII).
Výsledky: Kouření bylo u pacientů covid + významně méně časté než u pacientů covid- (50 vs. 76%; p=0,008). U pacientů covid+ byl významně nižší SII (377 ± 446 vs. 887 ± 666; p=0,028). Echokardiograficky stanovená ejekční frakce levé komory srdeční při propuštění (EF LK) byla mírně vyšší u pacientů covid+ než covid- (47,6 ± 9,4 vs. 43,9 ± 10,0; p=0,06). U očkovaných pacientů byla EF LK také hraničně vyšší než u neočkovaných (46,2 ± 9,5 vs. 41,7 ± 11,0; p=0,06), a to bez ohledu na prodělání infekce. Neočkovaní pacienti byli častěji aktivními kuřáky (83 vs. 62 %; p=0,05). Ve všech ostatních klinických a laboratorních parametrech se covid+ a covid- pacienti výrazně nelišili.
Závěr: U mladších pacientů s AKS, kteří prodělali infekci SARS-CoV-2 byly některé parametry dokonce příznivější než u pacientů, kteří infekci neprodělali. Příznivější nálezy byly pozorovány i u očkovaných pacientů. Tyto výsledky jsou zřejmě silně ovlivněny (ne)kuřáckými návyky.