MORTALITA PACIENTŮ S HYPERTROFICKOU KARDIOMYOPATIÍ SE NELIŠÍ MEZI PACIENTY S POZITIVNÍM A NEGATIVNÍM GENOTYPEM
Úvod: U pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM) a patogenní mutací byla v některých studiích reportována nepříznivá prognóza. Genetický podklad HCM je však velmi komplexní a jeho vztah k prognóze není dosud uspokojivě vysvětlen.
Cíl: Korelovat genotyp s prognózou HCM pacientů v rozsáhlé mezinárodní kohortě pacientů.
Metodika: Konsekutivní pacienti (n=1468) s diagnózou HCM byli molekulárně geneticky vyšetřeni. Pacienti s patogenními nebo pravděpodobně patogenní mutací (P/LP) byli považováni za genotyp pozitivní (G+) a pacienti bez P/LP mutace nebo s variantou nejasného významu (VUS) byli považováni za genotyp negativní (G-). Pacienti byli sledováni po dobu 9,6 ± 8,2 let.
Výsledky: Z 1468 pacientů s HCM bylo 1156 (79 %) G - a 312 (21 %) G+. Během sledování zemřelo 116 (10 %) G- pacientů ve věku 70 ± 14 let, včetně 26 (2,2 %) z příčin souvisejících s HCM (náhlá smrt, srdeční selhání, embolizační CMP). Mortalita související s HCM se mezi skupinami nelišila (G- pacienti 0,3 %/rok vs G+ pacienti 0,3 %/rok) po adjustaci na věk (HR 0,93, 95% CI 0,38-2,30, p=0,87). Nebyl pozorován rozdíl ani v celkové mortalitě (0,7 %/rok G- vs. 0,6 %/rok G+) po adjustaci na věk (HR 0,62, 95% CI 0,3-1,2, p=0,14) nebo komorbidity (HR 0,78, 95% CI 0,46-1,31, p=0,35). Náhlé srdeční příhody (adekvátní ICD výboj n=40, úspěšně resuscitovaná oběhová zástava n=10, náhlá smrt n=3) se vyskytly u G- pacientů (0,5 %/rok), méně často než u G+ pacientů (1,7 %/rok) po adjustaci na věk a rizikové faktory SCD s hraniční statistickou významností (HR 1,58, 95% CI 1,00-2,49, p=0.05).
Závěr: Celková mortalita i mortalita související s HCM se mezi G+ a G- pacienty neliší. Ačkoli dochází u G- pacientů méně často k náhlým příhodám, klinický průběh u G- pacientů nelze považovat za benigní.