CO BY MĚLI KARDIOLOGOVÉ VĚDĚT O LÉČBĚ PLICNÍCH ONEMOCNĚNÍ

      Respirační nemoci jsou v České republice třetí nejčastější příčinou úmrtí u žen a čtvrtou u mužů. Jsou nejčastějšími příčinami  (35,5%) pracovních neschopností. Jejich prevalence narůstá ( CHOPN 7,7% obyvatelstva), na plicní karcinom zemře ročně 5 500 osob.V  léčbě se používají léky  z  různých farmakologických skupin, nejčastější se jedná o bronchodilatátory (beta2 agonisté,  anticholinergika), antibiotika, cytostatika aj. Ve sdělení budou  uvedena schémata léčby nejčastějších pneumopathií  i jejich kardiovaskulární vedlejší účinky. Nejčastější riziko léčby nemocí spojených s bronchiální obstrukcí beta2 agonisty  je prodloužení  QT intervalu, což potvrdila  metaanalýza  33 studií posuzující arytmogenní potenciál těchto léků  vs placebo ( N=6623). Podobné výsledky týkající se anticholinergik přinesla i metaanalýza  posuzující  14 783  nemocných ze  17 klinických studií. Jejím hlavním výsledkem  bylo zjištění, že inhalační anticholinergika významně zvyšují riziko infarktu myokardu  (  RR 1,52, CI 1,04 - 2,22) a kardiovaskulárních úmrtí (RR 1,92, CI 1,23 až 3,0), které se vyskytly u  1,8% nemocných s anticholinergiky  oproti  1,2%  nemocných na „kontrolní“ léčbě. Jiné velké studie však tyto výsledky nepotvrdily, např. studie UPLIFT s 5993 nemocnými. V současnosti se nemocným s bronchiální obstrukcí nejčastěji podávají  tzv. fixní kombinace inhalačních steroidů a dlouhodobě účinných bete2 agonistů. Dají se u nich očekávat tyto  vedlejší efekty: třes, tachykardie, palpitace, bolest hlavy, fibrilace síní, supraventrikulární tachykardie a extrasystoly.
V přednášce budou zmíněny i vedlejší efekty  makrolidů, antituberkulotik a cytostatik.
Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 FN MOTOL