INTERVENCE PRO RESTENÓZY VE STENTU – RETROSPEKTIVNÍ ANALÝZA LET 2011-2012

Úvod
 Restenózy ve stentu Achilovou patou intervenční kardiologie. Vyskytují se  u cca 20% perkutánních koronárních intervencí  s použitím stentu.  Rizikovými faktory pro vznik restenózyjsou  délka stentoveného  segmentu, malý průměr intervenovené tepny, bifurkačnbí a ostiální léze, diabetes mellitus, renální insuficience.  Použití lékových stentů výskt  restenóz výrazně snižuje. Moderní a dnes již dominantní metodou léčby restenóz je dilatace lékovými balony.

Soubor a metodika
Provedli jsme retrospektivní analýzu koronárních intervencí  za roky 2011-2012 za účelem zjištění  četnosti intervencí pro in stent restenózy.

Výsledky
V letech 2011-2012 bylo provedeno  na našem pracovišti 1389 perkutánních koronárních intervencí.
Z toho bylo provedeno intervencí  pro in stent restenózu 44 (3,2%).  Z rizikových faktorů se diabetes mellitus vyskytoval u 54%,renální insuficience u 17% pacientů, průměrná délka stentu byla 22 mm,  průměrný kalibr stentu byl 3,2 mm. Průměrná doba od primární intervence byla 626 dnů.
In stent restenóza se manifestovala jako STEMI v 12,5% prípadů, jako NSTEMI  ve 41,7% případů, jako SAP ve29,2% pčípadů, zbytek byl náhodně zjištěn jako němá ischemie.
  Jako metodu ošetření  in stent restenózy jsme volili ošetření lékovým balonem u  66% pacientů, prostou belonkovou angioplastiku u 20% pacientů  a ošetření lékovým stentem u 10% pacientů.  U 4% pacientů se nepodařilo in stent restenózu ošetřit.

Závěr
Výskyt in stent restenóz je v našem souboru  nižší, než literárně udávaná incidence.  Častěji se manifestuje  jako akutní koronární syndrom , než jako stabilní angina pectoris. Metodou ošetření na našem pracovišti je  dilatace lékovým balonem.