VÝSLEDKY RESUSCITACÍ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OLOMOUC - ANALÝZA RESUSCITAČNÍCH PROTOKOLŮ Z ROKU 2012

Úvod: Správná organizace a provádění kardiopulmonální resuscitace (KPR) může přinést zlepšení přežívání osob po proběhnuvší zástavě oběhu. Dobré výsledky jsou mimo jiné velmi závislé na správné organizaci a pravidelném tréninku KPR. K významným faktorům ovlivňující přežívání, patří rychlost rozpoznání zástavy oběhu a časnost zahájení kardiopulmonální resuscitace, která by měla být prováděna kvalitně a bez zbytečného přerušování.

Metody: Guidelines pro KPR z roku 2010 doporučují shromažďovat a vyhodnocovat výsledky resuscitací. K těmto účelům slouží protokol o KPR upravený do elektronické podoby v  informačním systému nemocnice (NIS), kde je jednoduše vyhledatelný a současně uživatelsky přátelský během vyplňování. V naší nemocnici jsme zavedli protokol KPR již v roce 2011, i když příprava nebyla jednoduchá. Protokol sleduje celou řadu parametrů, ke kterým patří čas a místo příhody, přítomnost svědka zástavy, informace, zda byla zástava monitorovaná, čas prvního defibrilačního výboje, typ použitého defibrilátoru, čas příchodu resuscitačního týmu nemocnice na místo příhody, typ prvního zachyceného srdečního rytmu, použitou farmakoterapii, provádění defibrilace. Protokol jsme rozšířili o sledování použití přístroje pro provádění automatizované externí srdeční masáže během KPR.

Závěr: Statistická analýza dat získaných z protokolů KPR identifikuje parametry, které bychom měli v rámci provádění resuscitace v naší nemocnici dále zlepšit. Dosud zpravovaná data naznačují vztah mezi rychlostí zahájení KPR a jejím trváním a výsledkem KPR. Úkolem do budoucna je přepracovat uživatelské rozhraní a tím zjednodušit pro lékaře vyplňování protokolu. Dle našich zkušeností bychom doporučili zavedení resuscitačních protokolů v každém zdravotnickém zařízení. Výsledky analýzy resuscitačních protokolů ve fakultní nemocnici Olomouc za rok 2012 jsou obsahem posteru.