DLOUHODOBÉ SLEDOVÁNÍ DĚTSKÝCH PACIENTŮ S TRVALOU EPIKARDIÁLNÍ STIMULACÍ Z HROTU LEVÉ KOMORY
Cíl: Zhodnotit výsledky dlouhodobého sledování pacientů stimulovaných z hrotu levé komory (LK)
Soubor a Metodika: V letech 2004-2012 byl implantován epikardiální stimulační systém s elektrodou na hrot systémové LK u 50 konsekutivních pac. <18 let (AV blok u 44/50, strukt. vrozená srdeční vada u 19/50, jednodutinový systém u 29/50 pac.) s mediánem věku při implantaci 1,9 (IQR 1,7-4,4) roku. Echokardiograficky (medián sledování 1,9, IQR 0,5-6,4 roku) byl u 39/50 pac. s >90 % komorovou stimulací hodnocen poimplantační vývoj funkce LK.
Výsledky: U 3/50 pac. (6%) byly nutné 4 chirurgické revize s pravděpodobností absence revize 86,1 % po 5 letech po implantaci. Výměna generátoru pro vyčerpání baterie byla provedena u 12/50 pac. (24%) s pravděpodobností absence výměny 84,5 % po 5 letech po implantaci. 2/50 pac. (4%) zemřeli bez souvislosti s poruchou stimulačního systému. U žádného pac. nedošlo k rozvoji stimulací indukovaného srdečního selhání. Velikost a funkce LK se během sledování nezměnila (Tabulka)
| Parametr | LVED z-skóre prům. (SD) | SF[%] prům. (SD) | EF [%] prům. (SD) |
Před implantací | +0,68 (2,12) | 39 (7) | 64 (9) |
Na konci sledování | +0,61 (1,38) | 37 (6) | 62 (7) |
| P < | NS | NS | NS |
Závěr: Trvalá epikardiální stimulace z hrotu LK je u dětí spojena s nízkým rizikem poruchy stimulačního systému a nedochází při ní ke zhoršování systolické funkce LK tak, jak je to popsáno při pravokomorové stimulaci.
Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN MOTOL).