PSEUDOANEURYSMA - FEMORÁLNÍ VS. RADIÁLNÍ PŘÍSTUP

Úvod: Recentní klinické studie dle očekávání dokumentovaly snížený počet komplikací v místě vpichu při koronarografii z radiálního přístupu ve srovnání s femorálním přístupem. Část těchto komplikací představují pseudoaneurysmata punktovaných tepen. Jednou z možností, jak elegantně řešit tyto komplikace při neúspěchu cílené komprese, je aplikace tkáňového lepidla- trombinu pod ultrazvukovou kontrolou. Cílem je porovnat počty ošetřených pseudoaneurysmat v letech 2007-2012 v souvislosti s narůstajícím podílem radiálního přístupu  ve stejném období na jednom pracovišti intervenční kardiologie.
Metodika: Retrospektivně za období 1.1.2007 až 30.9.2012 byly v nemocničním informačním sytému vyhledány všechny záznamy o aplikaci trombinu do pseudoaneurysmat. Následně byly rozděleny podle anatomické lokalizace a souvislosti s invazivním vyšetřením koronárních tepen. Počty koronarografií podle tepenného přístupu byly získány z denních záznamů angiolinky.

Výsledky: V uvedeném období bylo na našem pracovisti provedeno celkem 14 720 koronarografií, z toho 6 052 radiálním přístupem, jehož preference vzrostla z 9 na 75%. Ve stejném období byl trombin aplikován 174 pacientům s pseudoaneurysmaty, z toho ve 148 případech se jednalo o komplikaci koronarografie (144 transfemorálním, vs. 4 transradiálním přístupem).  Potřeba řešit pseudoaneurysmata femorální tepny aplikací trombinu zůstává stacionární mezi 1,5-2,2% případů.

Závěr: Při snižujicím se počtu koronarografií provedených femorálním přístupem se proporcionálně snižuje i počet pseudoaneurysmat vyžadujících ošetření aplikací trombinu. Naopak zvyšující se podíl transradiálního přístupu nevede k nárůstu četnosti pseudoaneurysmat předloktí a setkáváme se s nimi nejčastěji u akutních pacientů s účinnou antikoagulační terapii, kterým je v souvislosti s výkonem podána i protidestičková léčba.