RENÁLNÍ DENERVACE SYMPATIKU U REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE:JEDNOROČNÍ VÝSLEDKY PILOTNÍHO SOUBORU PACIENTŮ

Úvod: Renální katetrová denervace sympatiku(= RDN) s užitím radiofrekvenčního proudu je nová metoda léčby rezistentní arteriální hypertenze.

Cíl práce a metodika: Jednoroční analýza " pilotního" souboru rezistentních hypertoniků, u nichž jsme provedli RDN za užití katetru Symplicity. Pacienti byli následně sledování 12 měsíců podle specifického protokolu, jehož součásti je po 6 měsících od RDN provedení CT(MRI) angiografie renálních tepen k vyloučení případných morfologických změn. Jako tzv.responder na léčbu je hodnocen pacient s poklesem systolického TK > 10mmHg. TK měřen jak kazuální, tak při 24 hodinovém domácím monitorování TK (= ABPM).

Soubor : 30 pacientů splňujících definici rezistentní hypertenze, věk 40-78 let, na kombinaci 4-8 antihypertenziv ( průměr 5,3/pacienta). Průměrný vstupní TK dle ABPM před RDN byl 173/91 mmHg.

Výsledky: Již po 1 měsíci od RDN pokles kazuálního systolického TK>10mmHg u 27 pacientů (= 90% responderů), s průměrným poklesem systoly o 22 mmHg a diastoly o 8 mmHg. Procento responderů zůstávalo zhruba stejné po celý rok. Je ale mírná diskrepance mezi responderstvím  na zákrok při hodnocení dle kazuálního TK a dle ABPM. Dle kazuálního TK po 12 měsících od RDN je průměrný pokles TK o 26 mmHg v systole, 9 mmHg v diastole a 88% pacientů lze hodnotit jako respondery. Jako specifická komplikace se u 5 pacientů(= 16%) vyskytl významný spasmus renální tepny v místě ablace( = nad 50% lumen), beze změny průtoku ledvinou. U 1 z nich v tomto místě po 6 měsících od RDN provedená MRI angiografie prokazuje nevýznamnou stenosu.

Závěr: RDN se jeví z krátkodobého a střednědobého hlediska jako bezpečná a efektivní metoda léčby rezistentní arteriální hypertenze. Otazné zůstává, za jak dlouho po zákroku hodnotit definitivně její efektivitu a taky posouzení bezpečnosti metody z dlouhodobého hlediska.