SEPTUM SIGMOIDEUM A RYCHLOSTI JEHO OBLASTÍ PŘI TKÁŇOVÉM DOPPLEROVSKÉM VYŠETŘENÍ

Úvod: Septum sigmoideum (SS) představuje relativně častý nález, především u starší populace. Nezhoršuje významně prognózu, ani obvykle nevyvolává měřitelný gradient ve výtokovém traktu levé komory.      
Cíl: Porovnat rychlosti hodnocené při tkáňovém dopplerovském vyšetření (TDI) v různých, předem definovaných oblastech tohoto útvaru během diastoly.
Metodika: Zkoumaný soubor tvořilo 24 osob ve věku 72-91 let (medián 83±13,5) indikovaných k standardnímu trastorakálnímu echokardiografickému vyšetření, u kterých byl patrný nález markarního zesílení pouze bazální oblasti komorového septa, tvarem odpovídajícímu SS - bez zesílené v jiném místě. Pod vrcholem (V) prominence a dále v linii pokračující středem zbylého septa v proximální-bazální (B), střední (M) a apikální (A) oblasti SS byly hodnoceny u každého pacienta hodnoty E´ a A´. Ty byly následně porovnávány u konkrétního nemocného pro dané oblasti myokardu. Hladina statistické významnosti rozdílu mezi nimi byla určena jako p<0,05.
Výsledky: Hodnoty E´ i A´ měřené v daných místech SS se statisticky významně nelišily u žádného zkoumaného pacienta a žádné konkrétní oblasti SS.
Závěr: Mezi pacienty s výskytem septum sigmoideum se jeho jednotlivé části myoakrdu  během diastoly významněji neliší svými rychlostmi měřenými TDI.