PSYCHICKÝ STAV TRANSPLANTOVANÉHO PACIENTA A POŽADAVKY NA SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI VŠEOBECNÉ SESTRY S NÍM

Cíl: V této práci jsme si dali za cíl hlouběji poznat, jak to vypadá s optimistickými a pesimistickými postoji pacientů před a po transplantaci srdce.Psychický stav pacienta je často opomíjený faktor, který má však velký vliv na stav a průběh léčby. Ten, kdo je s pacientem nejdelší dobu v sociálně komunikativní interakci, především verbální, je všeobecná sestra. Má tudíž jedinečnou možnost hlouběji porozumět a pochopit postoje pacienta ke své situaci a vhodnou sociální komunikací příznivě ovlivňovat průběh léčby. Životní zkušenosti sester i výsledky řady zveřejněných empirických prací ukazují, jak důležité jsou postoje pacientů pro jejich zdravotní stav a jeho změny. Příkladem mohou být optimistické či pesimistické postoje, jak to ukázala řada studií. Je zřejmé, že vyvážený optimismus má kladný vliv na průběh léčby.

Soubor a metodika:Použili jsme k tomu jak kvalitativní metodu - řízený rozhovor, tak i kvantitativní metodu - dotazník Lot-R autorů Scheiera, M.F. a Carvera, C.S., podávaný pacientům před a po transplantaci srdce. Podáváme zprávu o výsledcích studia 8 transplantovaných pacientů. Výsledky: Naše studie přinesly několik náznaků. Ukázalo se, že optimismus pacientů před transplantací srdce dosahuje poněkud vyšší úrovně, nežli je tomu u ostatních pacientů na kardiologickém oddělení, a že výše optimismu se u pacientů po transplantaci srdce jednoznačně zvýšila. U těch s velice nízkou mírou optimismu před transplantací se zvýšila nejvíce. Podařilo se nám při tom identifikovat řadu faktorů, které tuto míru optimismu ovlivňují. Závěr: Sestra by si měla být vědoma toho, že psychický stav pacienta se může během léčby měnit, měla by rozpoznat založení pacienta a naučit se korigovat míru optimismu vhodnou formou sociální komunikace, což je jedna z důležitých cest ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.